V Bibli často Bůh hovoří k lidem ve snu. Můžeme snům tedy rozumět jako Božímu hlasu pro náš život?

V Bibli hrají sny a snová vidění opravdu důležitou roli. Stačí si teď před Vánoci připomenout začátek Matoušova evangelia, kde se to sny jako nástrojem Boží komunikace s lidmi jen hemží. Jenže ne každý sen lze tak jednoduše interpretovat jako poselství od Boha. Sny hrají důležitou roli pro psychické zdraví člověka a různé psychoterapeutické směry je využívají v práci s klientem pro jeho uzdravení, protože do snů proniká leccos z podvědomí.

Interpretace snů ale není tak snadná, jak by se mohlo zdát (a používání snářů nelze doporučit k vážné práci se sny). Je zapotřebí zkušeného terapeuta, který dokáže svého klienta vést k porozumění toho, co se mu zdálo. Zabývat se vlastními sny, pokud si je člověk pamatuje či zapisuje, není neužitečné, neboť si při tom lze všimnout určitých věcí a pokusit se jim porozumět a třeba i poněkud změnit život, je však třeba to dělat s opatrností, protože nebezpečí špatné interpretace je reálné.

Bůh může k člověku promlouvat nejrůznějším způsobem, tedy i skrze sny a jeho podvědomí, nicméně člověk musí být velmi obezřetný v tom, jak Božímu „hlasu“ ve svém životě má rozumět. České úsloví říká „Co se bábě chtělo, to se jí i snilo“, tedy je třeba dávat pozor na to, aby člověk nezaměňoval svá přání (možná skrytá a nepřipouštěná) za Boží hlas, za Boží vůli. Rozhodně nelze spoléhat na jakýkoliv vlastní sen jako na jednoznačně projevenou Boží vůli. Sen může naznačovat určitou cestu, směrovat, ale ke správnému pochopení je třeba úvahy, zkoumání, konzultace s druhými a svobodného rozhodnutí, za něž je člověk ochoten nést zodpovědnost, aby se určitou cestou vydal. Bůh za nás nerozhoduje, a to ani skrze sny. I biblické sny jsou „doporučením“, návodem, ale je na člověku, aby je vyhodnotil a rozhodl se jednat.