Dítě je nejkrásnější Boží dar, řekl prý Jan Ámos Komenský. Dodnes s velkou vděčností vzpomínám na Štědrý den, kdy jsem byla obdarována hned dvakrát – narodil se mi nádherný syn a Ježíš vyslyšel mé modlitby při těžkém porodu.

Ale pěkně od začátku. Když jsem skončila svou třetí mateřskou dovolenou, vrátila jsem se do zaměstnání. Po krátké době jsem ovšem zjistila, že opět čekám dítě. Lékař mě hned upozornil, že další porod s největší pravděpodobností nebude lehký. S těžkým srdcem jsem se svěřila manželovi. Byl proti. Měl jinou představu o počtu našich dětí, odmítal další. Dokonce se proti mně zatvrdil a dlouhé měsíce o mne nejevil zájem. Bůh byl ale v té době mojí velkou oporou, kdybych jej neměla, zůstala bych se svými obavami sama. Ježíš byl se mnou a já jsem vše svěřovala do Jeho rukou. Věděla jsem, že své dítě chci.

Porod byl opravdu těžký. Ztratila jsem mnoho krve a cítila jsem, jak ze mě pomalu uniká život. Prosila jsem Ježíše: „Zachraň mě!“ A stalo se. Po zdařilém lékařském zákroku a několika transfuzích krve jsem opět nabyla sílu. Díky Ježíši jsem pak prožívala nejkrásnější Štědrý den, kdy jsem chovala svého synka v náručí. Dala jsem mu jméno Vít a děkovala Bohu za nový život. Když se pak náš synek postavil na nožky a poprvé řekl: „Táto!“, získal srdce i mého manžela.

Léta plynula, starší děti odešly z domu. Manžel pak těžce onemocněl a musel jít do invalidního důchodu. A byl to právě on, náš nejmladší syn Vít, který žil ještě s námi a tátovi věnoval lásku a pomoc až do jeho smrti.

O letošních Vánocích tomu bude už 45 let, kdy mě Ježíš zachránil. Vítek, i celá jeho rodina mi dodnes připomínají tento zázrak a jsou mojí velkou radostí i oporou.

Máte pocit, že Bůh zasáhl i do vašeho života? Napište nám o tom na adresu redakce nebo na e-mail sekretariat@katyd.cz.