A proč nosí dárky Ježíšek? „Je to sice lidový zvyk, ale je moc hezký a užitečný, protože si tak připomínáme, že Bůh nám daroval sám sebe. Dětem tato tradice může pomoci pochopit, jak veliké obdarování to vlastně je. Při příležitosti Ježíšových narozenin dostávají viditelné dárky. To, co si přejí, co je pro ně nějak důležité,“ popisuje P. Tomas van Zavrel, ředitel pastoračního centra českobudějovické diecéze a správce farnosti v Hluboké nad Vltavou. Zároveň vzpomíná na Nizozemsko, kde vyrůstal a kde dárky Ježíšek nenosí. „Obstarává to tam svatý Mikuláš. My jsme to doma slavili po česku, ale ostatní děti neměly tu krásnou zkušenost darujícího Ježíška a mně přišlo, že jsou o tenhle rozměr obdarovávání ošizené,“ dělí se o svou zkušenost.

Později se děti dozvídají, že dárky dostávají od svých nejbližších, kteří v onom darování (ať už vědomě, či nevědomě) napodobují Krista, a že i jim na nich záleží. „Když jsme byli ještě starší, přestali jsme si dávat dárky a dělali jsme to podobně jako Ježíš: byli jsme tu pro toho druhého. My dospělí si můžeme připomínat ještě jeden velmi důležitý rozměr dárků. Přejeme si věčný život a jsme v jeho očekávání. Celý náš život je adventem, v němž čekáme na Krista. A věříme, že až budeme stát před Bohem, tak si tento pro nás nejdůležitější dárek rozbalíme.“ P. Karel Skočovský ze Zábřeha nabízí rodičům, kteří nechtějí své děti „klamat“ lidovou tradicí, jedno řešení, s nímž se seznámil při své nedávné návštěvě jedné z rodin ve své farnosti. Rodiče se obávali, že jejich děti se budou cítit v budoucnu podvedené a že by si mohly myslet, že Ježíš vlastně neexistuje. „Vymysleli to geniálně. Zdůrazňují, že o Vánocích slaví Ježíškovy narozeniny, pečou mu dort a na jeho počest si dávají dárky. Slaví narozeniny Ježíška jako skutečné postavy z masa a kostí, podobně jako jiné narozeniny sourozenců a lidí, které mají rádi. A samozřejmě i s dortem, který společně chystají. Sice na něm asi nezapálí 2021 svíček, ale symbol je to moc hezký,“ říká P. Skočovský.

Teoložka Noemi Bravená v následujícím rozhovoru vysvětluje, jak tajemný příběh o darujícím Ježíškovi přijímají a interpretují malé i starší děti. I to, zda a jak dokážou rozlišit mezi skutečným Spasitelem a postavou nosící dárky a zda je nutné se obávat následků „prozrazení“ tohoto tajemství. Ono se totiž často vůbec neodehraje, protože ho děti obvykle odhalí díky svému zrajícímu rozumu a schopnosti pozorovat své okolí. „Pokud jim to ovšem nechtěně neprozradí biskup v pastýřském listu, který se před lety četl na 4. neděli adventní. Někteří spolubratři tak zřejmě poprvé v životě při čtení cenzurovali svého biskupa,“ uzavírá se smíchem P. Karel Skočovský.