Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál

Obsah:

Perspektivy|Názory|Vakcíny jsou mravně přijatelné

Vakcíny jsou mravně přijatelné

7. 12. 2021

Tisk

Právě před rokem vydala Kongregace pro nauky víry nótu o tom, že v současné pandemii „lze uplatnit veškeré vakcíny, které budou uznány za klinicky bezpečné a účinné“, a že užití těchto vakcín, „které v procesu vědeckého výzkumu a výroby využily buněčné linie pocházející z potracených plodů, je mravně přijatelné“. Stanovisko Vatikánu souzní i s osobní zkušeností bývalého vědce a dnešního kněze.

Tyto řádky jsem sepisoval dost nerad, zvlášť na prahu adventu. Strašně dlouho jsem se rozmýšlel, jestli to má cenu, jestli to nebude vypadat, že se něčím chlubím; nehledě k tomu, že ohlížení se do minulosti může být pro ty, kteří něco opustili pro Boží království, poměrně nebezpečná věc. Ale tváří v tvář prohlubujícím se příkopům, nedorozuměním a žel Bohu i vzájemné nenávisti, která mezi křesťany vzniká v otázkách postoje k očkování, jsem se přece jen rozhodl to napsat. Je to velmi osobní příběh z doby, kdy jsem stál před morálním dilematem ohledně svého postdoktorandského výzkumu v letech 1999 až 2001 na univerzitě v Helsinkách.

V naší laboratoři jsme zkoumali regulaci buněčného dělení u buněk vystavených radiačnímu poškození DNA (což je jeden z mechanismů vedoucích ke vzniku rakoviny) a zejména funkci bílkoviny p53, která je v tomto procesu klíčová. Už před mým příchodem se na našem pracovišti k tomuto výzkumu používala lidská buněčná linie WS-1. Pro neodborníky – je to tenká vrstva nesmrtelných buněk zvaných fibroblasty, které se pěstují v inkubátoru v živném roztoku na Petriho misce a kultura se udržuje tak, že se část buněk přenese do nové misky s čerstvým roztokem. S těmito buňkami jsem tedy začal pracovat také. Po asi dvou letech, kdy už jsme měli dost výsledků k publikování, mne napadlo zapátrat po původu této buněčné linie. Zjistil jsem, že vznikla v roce 1978 z buněk pokožky dvanáctitýdenního embrya ženského pohlaví, přičemž už nešlo ze žádného zdroje dohledat, jestli ono embryo bylo potraceno spontánně, nebo jestli potrat byl umělý.

Měl jsem s tím tenkrát ve svědomí opravdový problém. Mým tehdejším zpovědníkem byl otec Rudolf Larenz, rodilý Němec, bývalý jaderný fyzik a člen Opus Dei (žije a působí ve Finsku dodnes). Velmi pečlivě jsme to rozlišovali: s tím, že kdyby to opravdu bylo morálně špatné, byl jsem v duchu připraven celou práci zopakovat třeba s použitím myších buněk – se všemi docela podstatnými problémy, jež by to s sebou přineslo. Otec Rudolf dokonce v té věci zavolal svému příteli lékaři a rovněž členu Opus Dei do Německa. Nakonec jsem s čistým svědomím a s požehnáním otce Rudolfa práci dokončil s původní buněčnou linií. Na podzim roku 2001 jsem se vrátil domů do Brna a ještě jsem onu publikaci dopisoval ‚na dálku‘ z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Vyšla v roce 2002 (Buzek J., Latonen L., Kurki S., Peltonen K., Laiho M.: Redox state of tumor suppressor p53 regulates its sequencespecifi c DNA binding in DNA-damaged cells by cysteine 277. Nucleic Acids Research, 2002) a byla to má poslední. Na podzim téhož roku jsem šel studovat teologii a připravovat se ke kněžství.

Skutek lásky k bližnímu

Mnohokrát a mnoha způsoby již zaznělo, že nechat se naočkovat proti covidu-19 je pro křesťany nejen morálně přípustné, ale že jde o skutek lásky k bližnímu: od papeže Františka, od arcibiskupa Jana Graubnera, jménem celé ČBK, z Kongregace pro nauku víry, v minulém vydání KT podrobně od Marka Orka Váchy…

Milí bratři a sestry v Kristu, kteří si přes to všechno i nadále děláte těžkou hlavu: příběh vzniku vakcín je naprosto analogický. Pokud byly při vývoji některých z nich použity lidské buňky podobného původu jako WS-1, byla to už x-tá generace pěstovaná po mnoho desetiletí v Petriho misce. Jak asi víte, Opus Dei je v rámci církve považováno za představitele konzervativního proudu, takže pravděpodobně nehrozí, že by právě v těchto otázkách byli jeho členové laxní. Přispěje-li tedy toto mé osobní svědectví ke zmírnění vašich obav, budu moc a upřímně rád.

A mimochodem – podobný postup využívající kultivované lidské buňky byl použit při vývoji mnoha a mnoha dalších vakcín a léčiv. Takže pokud by někdo chtěl být ze stejných důvodů v odmítání čehokoli důsledný, měl by si udělat seznam všech léků, očkování a kosmetických přípravků, které kdy v životě dostal, bral a používal – a pak si dohledat, jak byly vyvíjeny. Po několika letech mravenčí práce bychom zřejmě zjistili, že eticky zcela neposkvrněný způsob léčby jsou – s trochou nadsázky – bylinky.

Jiří Bůžek je bývalý molekulární biolog, dnes římskokatolický kněz ve farnosti Brno–Žebětín.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou