Letošní ročník zacílil především na osudy křesťanských žen a dívek, které jsou unášeny, nuceny ke konverzi a sňatku nebo sexuálně zotročovány. Podle ACN ve světovém měřítku až každý šestý člověk z deseti nemůže svobodně žít svou víru a situace se stále zhoršuje. „Náboženská svoboda neznamená jen svobodu chodit do kostela nebo do synagogy. Je to základní právo, které má čtyři roviny a porušení každé z nich znamená nerespektování svobody vyznání: jsou to právo vyznávat jakékoli náboženství, svobodně je změnit, žít podle svého vyznání soukromě i na veřejnosti a svoji víru veřejně projevovat,“ zdůraznila na středeční pražské konferenci k Červené středě za ACN Marcela Szymanski.

11 mučedníků denně

Křesťané jsou pak podle ACN mezi náboženskými skupinami tou celosvětově nejpronásledovanější – každý sedmý křesťan ve své zemi čelí útlaku, ať už je přímo ohrožen na životě nebo je „jen“ znevýhodněný co do přístupu ke zdravotní péči, vzdělání nebo profesnímu uplatnění. Až 11 křesťanů denně kvůli své víře umírá.

Jak ve své nedávné zprávě za rok 2020 upozornila Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), problém se nevyhýbá ani starému kontinentu. Počet zločinů z nenávisti se v roce 2020 v evropských zemích prudce zvýšil. OBSE dokládá 980 incidentů mířených proti křesťanům, v roce 2019 jich bylo 595.

Vandalizace jako kritika

Přibylo především útoků na majetek – ze 459 na 871. Nejčastěji jde o vandalizace polských kostelů či hřbitovů v souvislosti s protesty proti zpřísnění potratového zákona, desítky takových incidentů ale OBSE zaznamenala také ve Francii, Německu nebo Itálii. Problémem je také kybernetická šikana a nenávistné projevy vůči křesťanství a křesťanům na internetu i fyzické násilí. Toho meziročně ubylo z 80 na 56 případů, přesto však Evropa zaznamenala i nábožensky motivované vraždy věřících (v kostele v Nice v říjnu 2020) nebo kněží (ubodání P. Roberta Malgesiniho, známého pomocí lidem na okraji, v italském Comu v září 2020).

Skutečné číslo protikřesťanských skutků v Evropě bude podstatně vyšší, pro OBSE totiž poskytlo potřebné údaje jen 11 z 57 evropských států. „Zpráva OBSE odráží pouze část tohoto trendu, ale přesto je hlasitým upozorněním na lhostejnost a na módu urážet křesťany,“ okomentovala pro agenturu CNA Madeleine Enzlbergerová, předsedkyně Střediska pro sledování nesnášenlivosti a diskriminace křesťanů (OIDACE) ve Vídni.