Poděkováním Bohu a sv. Anežce České za dar svobody byla 17. listopadu dopolední mše v Týnském chrámu v Praze, kterou sloužil apoštolský nuncius v Česku Charles D. Balvo. Mezi účastníky byl i herec Jan Potměšil, který po autonehodě během revolučních dnů 1989 zůstal na invalidním vozíku. Arcibiskup Balvo v kázání citoval z dopisu sv. Kláry z Assisi Anežce, kterou nazval „vzorem věrnosti, skrze niž vyjadřovala svou lásku k Bohu“. Bohoslužbu přenášela TV Noe a Radio Proglas. Poté se věřící spolu s nunciem vydali na Národní třídu, aby uctili památku všech, kdo za svobodu bojovali.

Kardinál Dominik Duka vydal k listopadovým událostem na svém blogu na Aktualne.cz text, v němž připomíná křesťanské souvislosti kolem konce komunistických režimů v roce 1989. Zmiňuje i kardinály středoevropských zemí, kteří se stali symboly vzdoru proti totalitnímu režimu – Josefa Berana, Stefana Wyszyńského, Józsefa Mindszentyho a Aloysiuse Stepinace. Píše rovněž o působení kardinála Františka Tomáška v revolučních dnech, roli současného pomocného biskupa Václava Malého, svatořečení Anežky České a zmiňuje, že spolu s dalšími představenými řeholí, které tehdy působily v ilegalitě, byl očitým svědkem dění kolem Národní třídy 17. listopadu 1989. „Považuji za spravedlivé připomenout rozhodující podíl, který věřící občané této země, nejenom katolíci, ale i ostatní křesťané vložili do dnů našeho náboženskopolitického osvobození,“ napsal pražský arcibiskup.

Modlitba u památníku obětí totality

Oslavou svobody bylo sváteční odpoledne na šumavském Mouřenci, kde kromě jiného zazněla píseň Modlitba pro Martu spojená už neodmyslitelně s listopadem 1989. „Připomínáme události, které přinesly společenskou změnu a i díky kterým se mohli později vrátit bývalí obyvatelé Šumavy, kteří nechali za své peníze zdevastovaný Mouřenec opravit a tím tento krásný kostel zachránili pro nás a pro další generace,“ přibližuje Lukáš Milota z pořádajícího spolku Přátelé Mouřence.

V Boskovicích připravili místní orlové a skauti společně se senátorkou Jaromírou Vítkovou vzpomínkové setkání u památníku obětem totalitních režimů.„Připomněli jsme si výročí sametové revoluce i výročí protestu studentů proti nacistické okupaci. Zazněla hymna ČR, položili jsme symbolicky květiny a zapálili svíčky za všechny oběti totalitních režimů,“ popsala senátorka. Akci zakončil proslovem farní vikář P. Miroslav Parajka a poté zazněla modlitba Otče náš.

Ceny Paměti národa

Ty, kdo za minulého režimu prokázali odvahu, ocenila 17. listopadu organizace Post Bellum. Její cenu Paměti národa letos získala Jarmila Stibicová, která podepsala Chartu 77, mnohokrát ji zatkla a ponižovala StB, a přitom se nenechala zlomit. Dále to byla Lívia Herzová, která svým odhodláním zachránila v Osvětimi život své matce, Jiří Lukšíček, který organizoval skautskou odbojovou skupinu a strávil za to šest let v uranových lágrech. A František Vaczula, jenž byl vězněn za pokus o útěk přes hranice a strávil tři roky v těžkých podmínkách oddílů PTP. „Letošní listopad je samozřejmě radostnější než ty předchozí. Stále se nemůžeme nabažit radosti z toho, že komunisté jsou mimo parlament a bývalí agenti StB už nebudou ve Strakovce,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel neziskové organizace Post Bellum.

Mladí lidé podpořili běloruské disidenty

Mladí lidé pak nominovali na Cenu Příběhů bezpráví, kterou každoročně uděluje organizace Člověk v tísni, nynější mladé běloruské disidenty, převážně studenty. Skrze videopřenos jim ji symbolicky předali političtí vězni komunistického Československa. „Chceme tímto poukázat na podobnost osudů odpůrců komunismu v Československu s příběhy lidí, kteří se v zemích postsovětského regionu v současné době zasazují o dodržování lidských práv, svobodu, demokracii a právní stát. Totalitní a autoritářské režimy se projevují stále stejně, zločinně, agresivně, nelidsky. A stejné jako v minulosti jsou také příběhy statečných mužů a žen, kteří jim vzdorují,“ říká Karel Strachota z Člověka v tísni.