Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Přílohy|Křesťan & Evropa|Proč a jak pomáháte uprchlíkům?

Proč a jak pomáháte uprchlíkům?

16. 11. 2021

Tisk

V České republice je řada lidí, kteří se věnují problematice migrace a solidární pomoci. Jsou to profesionálové, dobrovolníci, nadšenci, pedagogové. Organizují sbírky, poskytují právní pomoc. Ráda bych vám v anketě představila několik z nich, se kterými jsem měla tu čest se nejenom setkat, ale i spolupracovat.

image:Image Proč a jak pomáháte uprchlíkům?
Michaela Šojdrová (vpravo) s Vasilikou Andreadelli, prezidentkou neziskové organizace Iliaktida, na jejíž činnost částečně přispívají i Češi prostřednictvím spolku Pomáháme dětem na útěku.

Anna Hradilková, asistentka pedagoga v důchodu

Uprchlíky se zabývám od doby, kdy jsem začala vnímat naléhavost pomoci lidem, kteří prchali před vleklou válkou ze Sýrie. Sledovala jsem, jaké problémy náhlá uprchlická vlna působila v zemích jako např. Itálie, Řecko a další.

Měla jsem intenzivní pocit, že bychom jako členská země EU měli solidárně pomoci nárazovým zemím, které poskytovaly těmto lidem pomoc jako první a byla to pro ně velká zátěž. V roce 2015 jsme se společně se dvěma kamarádkami, Magdalenou Martinovskou a Michaelou Valentovou, obrátily otevřeným dopisem na vládu Bohuslava Sobotky s požadavkem, aby naše země pomohla partnerským zemím při řešení této situace a přijala určité množství válečných uprchlíků. Dopis podepsala řada významných osobností i řadových občanů.

Zároveň jsme společně vytvořily putovní výstavu „Lidé na cestě“, která upozorňovala na uprchlickou krizi, vysvětlovala její příčiny a nabádala k solidaritě s lidmi na útěku a s evropskými zeměmi, které byly největšími příjemci uprchlíků. Chtěly jsme tím čelit nepochopení, obavám i nenávisti ze strany části veřejnosti. Výstavu jsme instalovaly ve farnostech, ve školách, na obecních úřadech apod. Jako doprovodné programy jsme pořádaly besedy a přednášky po celých Čechách. V Praze jsem spolupořádaly několik demonstrací proti válce v Sýrii, účastnily jsme se televizní debaty o kvótách uprchlíků. Když česká vláda v roce 2016 zorganizovala ojedinělé přijetí několika syrských rodin se zdravotními problémy, založily jsme s několika dalšími farníky při Farní charitě v kostele Nejsvětějšího srdce páně v Praze skupinu na pomoc uprchlíkům. Od té doby se věnujeme pomoci těmto rodinám s integrací a praktickými problémy, které řeší. Postupně se na nás obrátili nebo nám byli doporučeni další lidé, kteří u nás získali azyl a potřebovali pomoc. Vydáváme farní newsletter, ve kterém informujeme o své práci a o životě lidí, o které se staráme. Spolupracujeme s různými profesionálními a dobrovolnickými organizacemi, které poskytují pomoc a zkušenosti v oblasti integrace cizinců. Zázemí nám vytváří naše farnost a jednotlivci, kteří nás podporují.

Jaroslav Miko, řidič kamionu a zakladatel občanské iniciativy ČEŠI POMÁHAJÍ

Uprchlíkům se snažím pomáhat v rámci svých možností, protože nevidím jediný racionální důvod, proč jim nepomáhat. Jde o skupinu zranitelných lidí, kteří se, ne svojí vlastní vinou, ocitli v nelehké, lépe řečeno ve velmi těžké životní situaci. Dalším důvodem je fakt, že jsem v minulosti byl sám žadatelem o azyl, a to v Kanadě.

Pomáhat se snažím tím, že v rámci naší iniciativy ČEŠI POMÁHAJÍ zajíždíme každoročně s materiální pomocí do evropských uprchlických táborů nebo zařizujeme tuto pomoc a podílíme se na ní.

Zároveň se snažím již čtvrtým rokem vést veřejnou debatu o možnosti přijetí nedoprovázených dětí z řeckých uprchlických táborů. Apeluji na přední představitele státu, aby humanitární přesídlení ohrožených dětí bylo realizováno, vystupuji s tímto tématem do médií. Jsem přesvědčený, že pomoc lidem na útěku by měla být standardní normou pro každou slušnou společnost.

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)

Uprchlíkům pomáhám již 23 let, protože to je nejvíce znevýhodněná a neprávem spoustou Čechů nenáviděná skupina lidí, kteří mají za sebou často strašné životní příběhy, ocitli se v cizí zemi a potřebují mezinárodní ochranu a naši pomoc. Já a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) jsme tu pro ně.

Kristina Koldinská, právnička

Jako Komunita Sant’ Egidio stojíme na straně uprchlíků více než 30 let. V roce 2016 jsme iniciovali humanitární koridory, skrze které legálně a důstojně přišlo do Evropy (Itálie, Francie, Belgie, Andorra) přes 3 000 lidí, většinou celých rodin. Sant’ Egidio vede dlouhá léta jazykové a integrační kurzy, nejlepší integrací je, když se lidé přicházející ze zemí, kde je těžké si představit budoucnost pro sebe a své děti, sami zapojí do naší pomoci – pomáhají s překlady či našimi službami chudým – starším lidem či lidem na ulici.

Z ČR jsme také letos a loni jeli v létě pomáhat na Lesbos – spolu s dalšími Komunitami Sant’ Egidio z jiných evropských zemí jsme provozovali Restauraci přátelství, pořádali školu pro děti i jazykové kurzy pro dospělé i mládež. S lidmi na cestách jsme proto, že je to hluboce evangelijní, hluboce lidské a hluboce evropské.

Helena Šuranská, pedagožka, lektorka, výtvarnice

Nikdy jsem nemusela díky své rodinné výchově přemýšlet nad otázkou proč. Pokud jsou lidé v nouzi, ať je to kdokoli, mělo by být naší povinností jim pomoci. Připadá mi to normální a snad to tak v budoucnu bude vnímat většina lidí.

Moje pomoc se odehrává v několika rovinách. Už v roce 2015 jsem organizovala ve svém okolí sbírky na pomoc uprchlíkům. Později, v roce 2018, se zrodila myšlenka pomoci konkrétním lidem, kteří žili v táboře Moria a snažili se vymalovat v blízkém výtvarném studiu manželů Kempsonových ze svých pocitů a bolestí. Proto jsem začala spolupracovat s několika lidmi a s The Hope Project Arts na ostrově Lesbos, kde se nám podařilo pomocí sbírky na Hithitu nakoupit obrazy uprchlíků a v roce 2019 vzniklo devět výstav Obrázky na útěku, které pomocí obrazů a příběhů malířů seznamovaly lidi v různých koutech naší republiky s tím, kdo jsou uprchlíci, o čem přemýšlejí a sní. Covid v roce 2020 přerušil sérii výstav, ale vznikla další iniciativa Pomoc dětem na útěku.

Občanská společnost skoro dvou set dárců od té doby podporuje 144 uprchlických dětí na ostrově Lesbos. Kromě konkrétní finanční pomoci, která je zaměřena především na vzdělání těchto dětí, se snažíme pomocí ambasadorů oslovovat naši společnost a připomínat jim jejich lidskost, humanitu a lidská práva. Také nyní pracujeme na publikaci Obrázky a děti na útěku, aby se naše zážitky a zkušenosti s lidmi na útěku dostaly k co nejvíce lidem nejen v ČR, a pokoušíme se tak postupně změnit nesolidární postoj mnoha spoluobčanů k problému uprchlictví.

Nemůžeme pomoci všem, ale každý může dle svých možností pomoci někomu.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou