V srpnu 2020 ostrovy v Egejském moři hostily 27 576 migrantů, v srpnu 2021 jich bylo jen 5 264. Příliv uprchlíků zastavily přísnější hraniční kontroly i pandemická opatření, která ztížila cestování uvnitř Turecka. Snížila se i čísla nedoprovázených nezletilých uprchlíků. V srpnu 2020 jich bylo v Řecku 4 417, o rok později jen 2 738.

Podle ředitele řecké pobočky Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Gianlucy Rocca byla situace nedoprovázených dětí v táborech od začátku uprchlické krize v roce 2015 do roku 2019 velmi kritická. V roce 2018 nová vláda začala situaci aktivněji řešit a k pozitivní změně paradoxně přispěl i tragický požár v hotspotu Moria. Přeplněný tábor vyhořel v březnu 2020 a více než 12 000 lidí zůstalo bez přístřeší a přístupu k základní hygieně. Věci se daly do pohybu. Šéfka Evropské komise Ursula von den Leyenová vyzvala členské státy k solidární akci. Komise začala prosazovat efektivnější migrační politiku, včetně přesunu zranitelných osob na pevninu a relokace dětí bez doprovodu a rodin s dětmi do jiných členských států.

Pomoc z Německa i Belgie

„Situace se v posledním roce výrazně zlepšila nejen díky nízkému počtu příchozích, ale také díky relokacím. Nešlo o povinné kvóty, ale dobrovolné přesuny. Velmi aktivní bylo Německo, později se významně zapojilo i Portugalsko a Francie. V první fázi se zaměřili na nedoprovázené děti. Potom ale začali přijímat i rodiny s dětmi, které byly v obtížné situaci,“ vysvětluje Gianlucca Rocco. Více než tisícovku nedoprovázených dětí přijala i Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Finsko, Lucembursko, Slovinsko. V mezidobí řecká vláda společně s mezinárodními organizacemi vytvořily systém, který umožňuje rychlé umístění nedoprovázených uprchlických dětí do vhodného zařízení tak, aby nezůstávaly společně s dospělými v táborech. Děti projdou hraniční kontrolou, identifikací, otisky prstů a poté jsou přemístěny do shelterů (ubytoven) nebo hotelu s dozorem. Řecká vláda zakázala nejvíce kritizované způsoby ochrany a zadržování nezletilých uprchlíků. Díky tomu postupně v Řecku mizí ta nejproblematičtější místa pobytu nedoprovázených dětí – tzv. bezpečnostní zóny uvnitř uprchlických táborů, nedozorované hotely a vězeňské cely.

„Nedoprovázené děti jsou v uprchlických táborech běžně zneužívány dospělými k drobným, nevinným pochůzkám pro vodu nebo pro cigarety, a bohužel jsme řešili i případy vážného násilí na dětech. Nedalo se tomu zabránit, ani když bylo pár kontejnerů označeno za bezpečnostní zónu. Policejní cely také nejsou vhodným místem pro děti, i když se jim na papíře říká ochranná péče,“ vysvětluje Martha Roussou z International Rescue Committee a dodává, že situace je teď nesrovnatelně lepší.

Nezletilí uprchlíci už nejsou na ulici

V postranní ulici v Athénách, v opravené dvoupatrové budově bývalého skladu je dnes internát, který se stal přechodným domovem asi pro 20 kluků. Většina z nich přišla z Afghánistánu. V prostorné místnosti v přízemí jsou skromné dřevěné stoly, lavice, kovové skříňky na osobní věci a sprchy. Řady kovových paland v prvním patře slouží jako ložnice.

„Kluci mají celý den výuku a vrací se sem v pět hodin odpoledne. Dají si sprchu, pomáhají s přípravou večeře, na dvorku si můžou zahrát fotbal. Dříve by zůstali na ulici. Jsou tady tři měsíce a potom jsou přemístěni někam na trvalo,“ říká mladý usměvavý Afričan, který tady pracuje jako vychovatel a je jedním z bývalých klientů. Internát spravuje Metadrasi, jedna z nejvýznamnějších neziskových organizací pečujících o nezletilé migranty. Ředitelka a zakladatelka organizace Lora Pappa má ve své kanceláři řadu mezinárodních ocenění. Organizací prošly tisícovky nedoprovázených uprchlických dětí. Velké úsilí věnuje zpřístupnění vzdělání pro nezletilé uprchlíky.

Nekonečným problémem je nedostatek financí a také díry v řecké legislativě, které komplikují sociálněprávní ochranu nezletilých uprchlíků. Nový systém opatrovnictví, přijatý v roce 2018, dosud nebyl realizován a ten prozatímní byl přerušen. Stovky dětí zůstaly bez opatrovníka a účinného zastupování. Přístup ke vzdělání a zdravotní péči není stále samozřejmostí pro všechny nezletilé uprchlíky.

Nové tábory, přísnější procedury

Notoricky známý hotspot Moria nahradil nový tábor, kterému se teď říká příjímací centrum – Mavrovouni. Stále zde probíhají stavební práce. Stojí přímo u moře, od kterého na podzim fouká nevlídný vítr. Cesty jsou vysypané štěrkem, v uličkách mezi kontejnery stojí dětské kočárky i invalidní vozíky. V novém táboře žijí 3 000 lidí. Uprchlíci mají v táboře lepší podmínky. Nicméně mnoho z nich stále bydlí ve stanech a nemají soukromí. Osazenstvo tvoří hlavně Afghánci, Pákistánci, Syřané, Afričané, včetně starých lidí. Žijí tady matky s dětmi, i celé rodiny.

Podle Marthy Roussou mezi nejzranitelnější patří nemocní a postižení, rodiny s malými dětmi z válečných oblastí, jako je Sýrie nebo Afghánistán. Těmto lidem by podle ní nejvíce pomohly relokace.

V září bylo na ostrově Samos slavnostně otevřeno nové víceúčelové přijímací a identifikační centrum (MPRIC), financované EU. Je to první z pěti center, která se mají otevřít na řeckých ostrovech, a je považováno za potenciální model pro budoucí zařízení v celé Evropě. Cílem je postupně do těchto moderních center přemístit i uprchlíky z ostatních ostrovů.

Nové tábory jsou navrženy tak, aby v nich byly lepší podmínky a byly bezpečnější. Zároveň v nich budou platit přísnější pravidla, pohyb bude omezen novými pravidly.

Humanitární pracovníci upozorňují, že je to prostředí, které zbavuje lidi svobody, má negativní vliv na duševní zdraví a brání jim v integraci. Někteří lidé v táboře žijí i několik let, včetně dětí.

Iliaktida – pomoc dětem na útěku

Řecká organizace Iliaktida se na ostrově Lesbos stará o děti bez doprovodu. V chráněných bytech jim zajišťuje to nejzákladnější, aby měly postel a střechu nad hlavou, pravidelné jídlo. Dříve tyto děti spaly ve stanech nebo na igelitových pytlích na zemi.

Prezidentka Iliaktidy Vasiliki Andreadelli má před sebou na stole dva mobily. Na jeden se pořád nervózně dívá. „Máme jednoho chlapce v nemocnici a budou mu každou chvíli operovat slepé střevo. Tak čekám, až se mi ozvou,“ omlouvá se. Je profesí zdravotní sestra a organizaci Iliaktida vede jako dobrovolnice. Několik set zaměstnanců a dobrovolníků se stará o děti z Afghánistánu, Sýrie, Demokratické republiky Kongo, z Iráku, Íránu, Somálska nebo Etiopie. Výuku hudby a některé vzdělávací projekty zde financují ze sbírky, kterou organizuje spolek Pomoc dětem na útěku. Z příspěvků českých dárců dnes financují i očkování, léky, návštěvy specializovaných lékařů, učitele angličtiny i hudby, sportovní potřeby nebo i ložní prádlo.

EVA RYBKOVÁ, asistentka Michaely Šojdrové