„V Charitě pracuju už třicet let. Nepamatuji takovou vlnu solidarity – vždyť jen během prvního víkendu po neštěstí poslali lidé 205 milionů korun. Například při povodních jsme vybírali částky kolem 60 milionů, podobné při zemětřesení na Haiti nebo v Indonésii,“ porovnává ředitel brněnské Charity Oldřich Haičman někdejší výnosy s 345 miliony Kč, které na tento účel Charita celkově vybrala.

Pomoc z České televize

„Lidé na jihu Moravy nás znají, vždyť Diecézní charita Brno má přes 1600 zaměstnanců. Působíme i v obcích, kde řádilo tornádo, takže jsme byli na místě prakticky ihned,“ vysvětluje si ředitel jak důvěru dárců, tak i rychlost, s jakou mohli postiženým pomáhat. Chválí také spolupráci s veřejnoprávní Českou televizí. „Už dvě hodiny po neštěstí běhalo po obrazovce číslo našeho konta. S ohledem na předchozí zkušenost jsem čekal, že sbírka vynese tak 20 milionů, které použijeme na přímou i následnou pomoc. Jaké překvapení na nás čekalo po víkendu, když jsme v bance zjistili, že na kontě leží desetinásobek. Tak obrovská solidarita a důvěra v Charitu nám vyrazila dech.“

Čtyři kritéria

Peníze přicházely od malých částek až po veliké korporátní dary přesahující i pět milionů korun. Celou sumu poskládalo asi 153 tisíc jednotlivců, farností, organizací a firem. K tomu získala Charita i nevyčíslené objemy materiální pomoci, kterou dobrovolníci rozváželi přímo do postižených domácností. Dosud probíhá i předávání nových spotřebičů do domů, kde se teprve nyní dokončují opravy.

„Hned druhý den po tornádu, kdy se naši lidé rozběhli do terénu, jsme stanovili čtyři kritéria pro určení míry poškození nemovitosti: zničená krytina, celá střecha, devastace domu a objekt na demoliční výměr. Podle toho jsme přidělovali finanční pomoc hned od prvního dne: od 50 tisíc na krytinu až po 300 tisíc v případě demolice. Majitele jsme ověřovali v katastru. Peníze mohly a musely přijít velice rychle. Nebylo nutné čekat, až opadne voda, jako při povodních. Ani ne týden po tornádu jsme rozdělili částku přes padesát milionů korun,“ vysvětluje ředitel odlišný přístup při rozdělování pomoci oproti jiným humanitárním organizacím. Charita chtěla sloužit všem, ale zvláště lidem, kteří přišli o bydlení úplně nebo patří mezi sociálně znevýhodněné, jako jsou samoživitelé, senioři či rodiny, které se starají o postižené nebo nemohoucí členy. Rozhodnutí přitom nedělá jednotlivec, o rozdělení pomoci hlasuje komise.

Dům sociálního bydlení

V těchto dnech připravuje Charita předání dalších dvaceti milionů poté, co už 225 milionů korun našlo své adresáty mezi těmi, koho katastrofa zasáhla. „Máme ještě rezervu, protože bychom rádi postavili v Mikulčicích nebo Hruškách dům sociálního bydlení pro ty, kteří nejsou schopni si vybudovat znovu svůj dům a bydlí někde u příbuzných, a přitom by se rádi vrátili do své obce,“ popisuje plány Oldřich Haičman.

Charitní přístup je jedinečný také v tom, že v každé obci zasažené tornádem má dosud stálého koordinátora, který sbírá požadavky a zjišťuje potřeby lidí. „Chceme takto fungovat přinejmenším rok. Naše pomoc je trvalá, po povodních jsme pomáhali dokonce několik let. Média ztratí zájem a další organizace odejdou, ale Charita zůstává, to k nám patří,“ uzavírá ředitel Diecézní charity Brno.