Když se organizaci Mary´s Meals podařilo dosáhnout prvního milionu dětí, kterým v rozvojovém světě denně připraví jídlo, napsal její skotský zakladatel Magnus MacFarlane-Barrow knihu Bouda, která krmí milion dětí. Dospět k tomuto milníku trvalo dvanáct let. V nové knize oceňuje zapojení Čechů.

Za dalších šest let přibyl další milion nasycených dětí a tato kniha vychází v češtině v nakladatelství Doron už podruhé. V úvodu popisuje Magnus MacFarlane-Barrow, jak s e na výživu malých dětí v chudém světě daří získávat prostředky i v České republice. Navzdory pandemii.

Jestliže lidstvo díky značným investicím a odhodlání dokáže najít způsob, jak porazit covid-19, proč bychom nemohli udělat totéž i s hladem? Stále na něj umírá tolik lidí, a přitom lék známe už dávno. Potraviny se nemusejí teprve objevovat. Hlad ve světě plném nadbytku zůstává skandálem, který volá do nebe.

V České republice, kde se Karel a Lucy nechali inspirovat četbou prvního vydání této knihy a rozhodli se věnovat veškeré peníze našetřené na stavbu nového rodinného domu, aby založili pobočku Mary’s Meals ve své zemi, začala podpora našeho díla prudce narůstat. Dosud jsem něco podobného nezažil! Během pár let tam naše poslání začaly podporovat desetitisíce lidí.

V celé rodině dárců Mary’s Meals se v pandemii dělo něco úžasného. Naše obava, že objem darů značně poklesne, se rozplynula. Namísto toho se objevil nečekaný trend – podpora naší práce začala dramaticky narůstat. Zástupy našich dobrovolníků se přizpůsobily a našly si nové způsoby, jak o sobě dávat vědět a získávat finanční prostředky. Naši stálí podporovatelé nám zůstali věrní a byli štědřejší než kdy předtím, navzdory vlastnímu trápení a problémům, s nimiž se náhle museli potýkat. Díky tomu náš růst ještě zrychlil – jak z hlediska příjmů, tak co do počtu lidí, kteří naše dílo podporují.

Nepředstírám, že tomu rozumím, ale děje se cosi krásného, co nám umožňuje postupovat ještě rychleji a začít pracovat s mnoha dalšími komunitami, které na „Mariina jídla“ teprve čekají. A je to úžasné, když pomyslíme na to, jak ničivý dopad má pandemie na nejchudší země světa. Zatím však pořád platí, že hlady umírá mnohem více lidí než na covid19.