2. 11. 2021
|Představujeme několik osobností, které papež František povolal v posledních letech do Vatikánu.
Tato Francouzka ještě před vstupem do řeholní kongregace stihla vystudovat prestižní pařížskou ekonomickou školu HEC a teologii v jezuitském Centru Sevres a v Bostonu. Pak se ale rozhodla pro zasvěcený život a službu mladým lidem. Tři roky působila ve vedení francouzských katolických skautů, tamní biskupská konference ji také pověřila koordinací evangelizačních aktivit pro mladé (2008–2018). Papež František ji jmenoval poradkyní biskupské synody, letos v únoru se tamtéž stala podtajemnicí, a získala tak na biskupské synodě volební hlas jako první žena v historii.
Italskou salesiánku zajímalo už od mládí studium ekonomie, v čemž ji pak podporovaly i její představené. Život v komunitě tak mohla propojit s doktorátem a díky svému vědeckému talentu se dostala až na Papežskou pedagogickou fakultu Auxilium v Římě. Jako odbornici na ekonomické záležitosti ji papež František jmenoval do Komise covid-19, která hledá udržitelná řešení pro post-covidový svět. Letos na jaře dočasně převzala roli tajemnice Dikasteria pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, což z ní dělá nejvýše postavenou ženu ve službách Vatikánu. Tento úřad se věnuje humanitárním aktivitám Svatého stolce: migrantům, nemocným, lidem na okraji společnosti, obětem válek a přírodních katastrof, nezaměstnaným a obětem jakékoli formy otroctví a týrání.
„Říkejte mi otče Mario!“ Takto podle serveru Malta Independent loni jmenovaný kardinál vybízí své návštěvy, aby upustily od oslovení „Vaše Eminence“. Někdejší biskup středomořského ostrova Gozo slouží už rok ve Vatikánu jako generální tajemník biskupské synody a patří mezi hlavní organizátory synodálního procesu v církvi. „Setkání s papežem jsou prostá v tom smyslu, že se cítím uvolněně a mohu mluvit svobodně. Svatý otec je docela vtipálek. Vypráví o vylomeninách, které kdysi podnikal, a vzpomíná, co mu říkávala jeho babička. To je atmosféra, kterou vnáší do našich schůzí,“ svěřil se kardinál maltskému serveru.
Patří do skupiny kardinálů, které František kreoval loni na podzim. Jako minorita dlouhodobě působil v Assisi, kde byl zodpovědný za pastýřskou službu v tamní bazilice sv. Františka. Letos v únoru mu papež svěřil do péče svatopetrskou baziliku ve Vatikánu. Po jeho nástupu Svatý stolec omezil slavení tradiční latinské mše v bazilice. Ve svých 55 letech je třetím nejmladším kardinálem a vůbec prvním minoritským kardinálem od roku 1861.
Na vatikánské finance dohlíží španělský jezuita, který ve funkci předloni nahradil australského kardinála George Pella (ten z Vatikánu odešel, aby se hájil proti obvinění ze sexuálního zneužívání, odvolací soud ho posléze osvobodil – pozn. red.).
Guerrero byl zodpovědný za ekonomické otázky už dříve v Tovaryšstvu Ježíšovu, v letech 2014–2017 koordinoval jezuitské projekty v Mozambiku. Ačkoliv by vysoký post prefekta Sekretariátu pro ekonomii měl náležet kardinálovi, papež František vyhověl Guerrerovi a umožnil mu vstoupit do úřadu bez biskupského svěcení. Španěl se totiž po vypršení mandátu chce vrátit zpět do jezuitského řádu a běžné pastorace.
Letos v létě se do Vatikánu přestěhoval z Jižní Koreje, aby se ujal služby prefekta Kongregace pro klérus. Bývalý arcibiskup Tedžonu objevil křesťanství během dospívání a v 16 letech přijal křest jako vůbec první ve své rodině.
V Jihokorejské biskupské konferenci vedl mírový dialog s KLDR. Jak prozradil agentuře Fides, jako prefekt chce být nablízku všem kněžím, jáhnům i seminaristům a synodálně je doprovázet: „Abych mohl lépe poznat situaci kněží, kteří slouží po celém světě, budu se obzvlášť snažit jim pozorně naslouchat a otevírat se jejich úzkostem a touhám.“ Když ho papež kvůli roli prefekta oslovil, jihokorejský arcibiskup se podle serveru Vatican News trochu zdráhal. Zdálo se mu také, že neovládá dost jazyků. Papež mu ale odvětil: „Ve Vatikánu potřebujeme usměvavé lidi, schopné vytvářet společenství s druhými.“
Jako biskup sloužil v nejjižnější části pevninské Itálie – Kalábrii. Papež František si ho všiml brzy po svém zvolení a jmenoval ho generálním sekretářem Italské biskupské konference. Svatý otec tehdy poslal do Galantinovy diecéze dopis, ve kterém se věřícím omlouvá, že jim jejich biskupa částečně odebírá. Dnes už pracuje Galantino naplno ve Vatikánu, kde mu papež František dal na starost Správu majetku Svatého stolce a nově i hospodaření Státního sekretariátu.
Nejvýš postaveným laikem ve Vatikánu má být od letošního podzimu mexický filozof a sociální vědec. V září se na pozvání papeže Františka přestěhoval do Říma, aby se ujal vedení Papežské rady pro Latinskou Ameriku. Jako její sekretář se má spolu s argentinskou teoložkou Emilcou Cudaovou starat o to, „aby rada nebyla byrokratickým orgánem, ale místem služby pro latinsko-americkou církev,“ svěřil se Guerra López v létě křesťanskému zpravodajskému webu Crux Now. V mládí byl prý velmi vlažným věřícím, ale změnilo se to díky hnutí Comunione e Liberazione. Jako společenský vědec pak vypracovával analýzy pro mexické biskupy. Díky knihám o sociálním učení církve si ho všiml i papež František a navázali spolu srdečný vztah.