Tvorba Epydemye se zřetelně posunula od doby, kdy za humorných okolností vznikl její název nesouvisející s pandemií covidu. Od romanticky zasněných písní (Stopy nezmizí, 2008) se kapela dostala k rockovějšímu období (MASO!, 2011), další album seskládala z písní věnovaných postavám českého 20. století (Kotlina, 2015) a na čtvrté desce se trio ve složení Lucie a Mirek Vlasákovi a Jan Přeslička vyzpívává z radostí a obtíží rodičů malých potomků (Milé děti, 2019). O dva roky později přichází pátá nahrávka Prosklený nebe. Co je pro ni charakteristické? Zdá se, že velkým tématem může být tentokrát hledání. Potřeba ticha, smyslu života, spočinutí. Hlubší orientace v epoše změn („mění se klima/doba je jiná“). A možná i Boha. I když o něm není výslovně řeč, z nového alba je zřejmé, že Epydemye alespoň pár indicií pro další cestu nalezla na poutním místě Neratov.

Patrné je to už z úvodní písně, ve které neratovský farář Josef Suchár odklízí sníh u kostela, jehož „prosklené nebe se nikdy nezavírá“. Kapela má v obnoveném mariánském chrámu místo, kde se dějí zázraky i těm, co potřebují důkazy. „Poslouchám dunivý hřmění/to spadl sníh a zpívá meluzína/nikdo z nás zbytečný není/říká Josef, když ruce spíná,“ zazní útěšně v jedné ze slok.

Hledání hlubších vrstev pod skořápkou rutinního života proniká i z písně „Th cho“. Díky odmlčení se probouzejí dřív uspané smysly a najednou je možné spatřit to, co dřív unikalo pozornosti. Podobně „Levantský sen“ vypráví o novém vnímání lidské pouti na zemi. Pohodlný středoevropský život se střetává se snem z hororové syrské války. Při pohledu na „doktora v tunelech pod Damaškem“ je zřejmé, že zdánlivé jistoty můžou být křehčí, než se dá domyslet.

Abychom dovedli otvírat nebe

Aktuální tvorba Epydemye zřejmě nebude aspirovat na ocenění za vytříbené básnictví nebo krásu slov, což ale nemusí vadit. I s jednoduššími rýmy album dokáže otevřít otázky, které si jistě pokládá daleko víc třicátníků. Přináší ale i vyznání, že „život na zemi je zázrak“. Třeba k pojmenování této pravdy vedl i čas prožitý v Neratově – místě, které přitahuje nejen křesťany. Neratov je ale pouze jeden a všechny hledající s jejich otázkami zřejmě nepojme. Co ostatní křesťanské buňky – dokážou se také otevírat lidem s otázkami a nabízet odpovědi?

Epydemye: Prosklený nebe (Jan Přeslička, 2021)