Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Téma|Horoskopy, magie a křesťané

Obsah:

Úvod Téma

Horoskopy, magie a křesťané

12. 10. 2021

Tisk

Jsou lidé, kteří se považují za křesťany, a přitom věří na různé pohanské pověry, horoskopy, léčitelská kyvadélka a jiné ezoterické praktiky. A vůbec, kde je v Desateru psáno „nenavštívíš kartářku“?

image:Image Horoskopy, magie a křesťané
O zrádném věštění budoucnosti z hladiny zamrzlého jezera pojednává Erbenova báseň Štědrý den ze sbírky Kytice. Snímek z představení Národního divadla

Pro lidi byli vždy vzrušující znalci věcí budoucích, a vše, co bylo obtížně poznatelné, nepoznané nebo tajné a ne všem přístupné. A protože jsme jako lidé obdaření různými schopnostmi a dovednostmi, začali se těšit zvláštní pozornosti ti, kteří dokázali něco, co ostatní nemohli. Někdy to byli jen obzvlášť v něčem talentovaní lidé, jindy skutečně kouzelníci.

Náboženství židovského národa, jak je poznáváme ze Starého zákona, se čím dál jasněji vymezovalo proti všemu, co zavánělo magií a kouzelnictvím. Bylo to chápáno jako něco, co odvádí od víry v Hospodina nebo co ji nahrazuje. Nový zákon na tom nic nezměnil. Naopak, ještě jasněji zdůraznil s ničím nesrovnatelnou moc vykoupení, která je schopna překonat všechnu hříšnost člověka.

Někdy jde jen o lidskou hloupost, jindy o nebezpečné věci

Je ovšem pozoruhodné, že kouzelnictví, magie, čarování – ať už předstírané, nebo skutečné – se v lidské pospolitosti udržovalo, a to i tam, kde se zdá, že zcela převládlo křesťanství, jako například v Evropě. A ještě pozoruhodnější je, že horoskopy, hádání z karet, odpovědi jasnovidců, zdánlivě duchovní úkony všeho druhu jsou dnes populární a rozšířené prakticky v celé křesťanské Evropě, naši zemi nevyjímaje, která je jinak tak hrdá na svou vědu a vědecké poznatky. A tak jako v minulých staletích jsou zde i dnes křesťané, kteří zaťukají na dřevo, „aby se to nepokazilo“, navštíví kartářku a zařídí se podle ní, dávají bezmeznou důvěru osobám – léčitelům, kteří potom čím dál víc ovládají jejich životy. Někdy jde jen o prostou lidskou hloupost, která důvěřivce připravuje o peníze, jindy o věci duchovně skutečně závažné a nebezpečné.

A na dovršení všeho známe křesťany, kteří se tomuto všemu jen smějí a považují všechno čarování za neškodnou hloupost. A na druhé straně jiné, kteří vidí ďábla za každým rohem a kdekoho tím straší. Nejvíc je ale asi těch, kteří o ničem nepřemýšlejí a účast v májových průvodech nahradili dováděním o filipojakubské noci nebo něčím podobným, jistě nepolitickým.

Co na to říká Bible

Mnoho lidí i dnes zná aspoň jakž takž Desatero a tam o čarování nic neslyší. Desatero, jak se ho naučili v dětství, je ovšem zkrácený biblický text. A kdo nezná historii Izraele a nenajde si plné znění Desatera v Bibli, těžko pochopí smysl některých přikázání, zejména toho prvního. V Druhé knize Mojžíšově ve 20. kapitole čteme celý text začátku Desatera, který zní: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy mimo mne.“ (Ex 20,2-3) Ne tedy pouhé „V jednoho Boha věřiti budeš“, ale představení se či připomenutí zásadní Hospodinovy role: On byl a je ten, kdo vyvedl svůj národ z naprosté přesily Egypta do svobody. A tomuto Bohu mají zůstat věrní, jinak opět padnou do nějakého otroctví.

V Novém zákoně potom příchod Božího království v Ježíši Kristu a jeho vykoupení ukazují na ještě větší osvobození člověka a ještě větší jedinečnost Boží. A všechno čarování, amulety, předvídání budoucnosti, využívání zaručeně mimořádných schopností toho či onoho člověka je pro toho, kdo uvěřil v Boha Hospodina Starého zákona a ve vtěleného Syna Božího Ježíše, v podstatě proviněním proti onomu prvnímu přikázání Desatera. Následkem je potom cesta do nějakého otroctví. Ne vždy hned do otroctví ďáblova (ač mnohdy také), ale do otroctví závislosti na nějakém člověku, předmětu nebo vlastních představách. Proto je velkou pošetilostí, když křesťan dá více důvěry někomu či něčemu jinému než Bohu, který ho ve křtu přijal za vlastního. Nebo když dá přednost „zboží“, které se nabízí na ezoterických, pověrečných a temných tržištích tohoto světa, před prostředky spásy, které jsou v církvi přítomny a k dispozici.

Nakonec uvažme, že jedním z největších nebezpečí pro člověka je strach. Strach z budoucnosti, kterou si chce nějakými divnými prostředky pojistit, strach z toho, že nezvládne přítomnost, a proto si „vypomůže“ nějakou oporou, která není od Boha, ač se tak třeba i tváří. A konečně i strach, že jsme na každém kroku ohrožováni zlem tak, že se křesťan nakonec věnuje boji se zlem a ochraně proti němu více než samotnému živému Bohu.

Autor je pastorální teolog. Převzato se svolením z webu víra.cz.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou