Na pokyn vedení jsme vypracovali hygienickoepidemiologické plány, promýšleli nejrůznější scénáře, objednali potřebné ochranné pomůcky, učili se oblékat ochranné obleky, roušky se staly nedílnou součástí naší práce. Žádný klient ani nikdo z personálu k naší radosti neonemocněl. Prožili jsme poměrně poklidné léto a trochu doufali, že vše již odeznělo.

A pak přišel podzim. Situace se začala zhoršovat po celém světě, vše jsme sledovali s profesionálním zájmem, diskutovali o nejrůznějších způsobech řešení. V druhé polovině října jsme poměrně náhodně objevili prvního pozitivního pacienta, kterého jsme nahlásili na krajskou hygienickou stanici – a pak už vše dostalo rychlý spád. První testy potvrdily nemoc u čtyř klientů, ale bohužel i u 14 zaměstnanců, což bylo opravdu hodně.

Děkujeme za ochranu

Klienty jsme soustředili na uzavřené oddělení a oprášili plány připravené z jara. Bohužel až praxe ukázala řadu úskalí, věci zkrátka jinak fungují na papíře a jinak ve skutečnosti. Nejhorší byl akutní nedostatek personálu, směny se nám podařilo zachovat jen díky zodpovědnému a obětavému přístupu všech, kteří zůstali zdraví. Pravidelné týdenní testování přineslo nové nemocné mezi klienty i mezi personálem.

Nejhorší období trvalo šest týdnů. Péče o naše pacienty byla najednou jiná. Jsme zvyklí na blízký kontakt s nemocným i s jeho rodinou. Najednou mezi námi stály nezvyklé bariéry – roušky, rukavice, bílé ochranné obleky, péče mnohdy omezená na nejnutnější úkony, zákaz návštěv. Tváří v tvář konkrétním případům nám bylo smutno. Celá situace se počátkem prosince začala uklidňovat. Vánoční svátky jsme prožili poměrně v klidu. Situace se začala opět zhoršovat asi v polovině ledna. Onemocněl postupně téměř celý zbytek personálu, pacienty covid pozitivní jsme přijímali i plánovaně, abychom ulevili nemocnicím v Náchodě a Trutnově. Ale to už jsme uměli s nemocí zacházet a vše fungovalo díky našim zkušenostem dobře.

Patří se poděkovat personálu, který byl mnohdy ve velkém psychickém tlaku nejen v zaměstnání, ale i doma: maminky řešily zavřené školky, distanční školní výuku svých dětí, přijímací zkoušky, maturity... I našim zaměstnancům onemocněli a bohužel odešli jejich nejbližší, dobří přátelé, známí, kamarádi.

Díky patří i studentkám zdravotnických oborů, které pomáhaly ochotně, s nadšením a radostí.

Zasluhují ocenění za profesionální, hluboce důstojný, lidský a obětavý přístup ke všem potřebným. Svatá Anežko, děkujeme za ochranu a pomoc!

KATEŘINA DOSTÁLOVÁ, staniční sestra Hospice Anežky České