Podle předsedy slovenského episkopátu arcibiskupa Stanislava Zvolenského byla přítomnost Svatého otce „jedinečným duchovním darem“, jak se vyjádřil pro Rádio Lumen. „To rozhodující uvidíme v následujících týdnech a měsících. Až bude oslabovat první dojem, bude i na nás, abychom se vědomě, pomocí rozumu a vůle, a ne jen pocitů, vrátili k tomu, co Svatý otec přinesl, a čerpali z toho,“ řekl arcibiskup. Sami slovenští biskupové se k některým papežovým pobídkám vrátí na svém 100. plenárním zasedání v polovině října.

Již minulou neděli 26. září se z jejich podnětu ve všech farnostech konala sbírka na pomoc chudým obyvatelům Kuby. „Sbírka chce být jedním z ovoce návštěvy Svatého otce, který opakovaně napřimuje pozornost na bratry a sestry, kteří mají těžkosti, avšak zůstávají přehlížení,“ napsali biskupové v listě, který se četl v kostelích. Kubu papež František navštívil v roce 2016. Už tehdy chudou zemi zbídačela pandemie koronaviru. „Situace v této zemi je pro nás připomínkou, že máme být za co vděční a že bychom neměli přehlížet ty, kteří takové štěstí nemají,“ dodali biskupové. Na Kubě působí i slovenští misionáři.

Modlitby za kněžská povolání

V závěrečný den Františkovy čtyřdenní návštěvy 15. září začal v Šaštíně, kde sloužil poutní mši svatou, řetěz modliteb a postu za kněze. Potrvá až do 23. října, kdy se právě zde bude konat celonárodní pouť za kněze. Podle pořadatele tohoto už tradičního modlitebního maratonu Samuela Brečky lze doufat, že papežská návštěva dala kněžím nový zápal a sílu vytrvat a přinese i nová kněžská povolání.

Hmotnou památku pak chystají například ve farnosti Kláštor pod Znievom na úpatí Malé Fatry: v obci Slovany vztyčili na upomínku a poděkování nový kříž před kostelem sv. Michala. Papež František totiž, jak uvádí farnost, prostřednictvím americké Papežské nadace přispěl na letos dokončenou rekonstrukci tohoto kostela.

Naděje pro Luník

Pamětní kříž a oddychová zóna mají v návaznosti na papežskou návštěvu přibýt také na zpustlém košickém sídlišti Luník IX. Plán podnítili zdejší salesiáni, kteří pracují mezi místními obyvateli – převážně nejchudšími Romy. Má tak vzniknout „klidné místo pro osobní duchovní aktivity obyvatel této městské části, rozjímání a relax,“ jak sdělil agentuře TK KBS Marcel Čop z košického magistrátu.

Kamenný tříapůlmetrový kříž obklopený zelení a lavičkami by měl příští rok na jaře vyrůst u vstupu do sídliště, tedy v místě, kudy sem papež 14. září přijížděl. „My dodáme korpus – sochu Ježíše Krista. Má připomínat setkání Boha s člověkem a papež František staví most mezi námi a Bohem. Ale mosty mezi sebou bychom měli stavět i my. Chceme, aby se obyvatelé sídliště cítili jako součást města,“ dodal za salesiány P. Peter Žatkuľák. Součástí má být i pamětní deska, kterou papež požehnal během zdejšího setkání.

Tuto mimořádnou událost (římský biskup mezi Romy zavítal teprve potřetí v novodobých dějinách) na Luníku IX připomíná také velkorozměrná nástěnná malba na jedné z bytovek. V těch na Luníku IX neteče voda, nejde proud, jediný lepší blok za ostnatými dráty obývají podle místních i lichváři (tzv. úžerníci), kteří ještě hlouběji deptají zdejší obyvatele, zpravidla nezaměstnané a leckdy i negramotné. Na boční stěně ozdobené budovy uvítaly papežskou kolonu velké barevné květiny na bílém pozadí, které namalovaly místní děti. „Malba znázorňuje květiny vyrůstající z puklin fasády. Vyjadřují krásu a houževnatost, která je schopná se prosadit i v nelehkých podmínkách. Vychází z myšlenek papeže Františka, který často upíná pozornost na místa, kam se ostatní neradi dívají, a navštěvuje chudé, ghetta a periferie,“ vysvětlil spoluautor této realizace salesián Michal Žák a dodal: „Na těchto místech vyzdvihuje lidskou hodnotu a krásu. Ty totiž náleží každému člověku, bez ohledu na to, v jakých podmínkách žije.“