Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Doma|Posel naděje v hořící Varšavě

Obsah:

Úvod Doma

Posel naděje v hořící Varšavě

21. 9. 2021

Tisk

Připomínka blahoslaveného Józefa Stanka (23. září)

image:Image Posel naděje v hořící Varšavě
Pallotin Józef Stanek (na obrázku) a dominikán Michał Czartoryski byli blahořečeni v roce 1999 Janem Pavlem II., společně se 108 mučedníky z období nacismu. Během varšavského povstání byli kaplany povstalecké armády. (c) Jan Hrubý

Často se říká, že „každá válka je špinavá“, že v boji není místo na dobro, což teprve místo pro svatost. Nicméně Varšavské povstání, které vypuklo 1. srpna 1944, má své světce dokonce dva a oba byli kaplany povstaleckých oddílů odbojové Zemské armády (AK).

Na první pohled jde o postavy velmi odlišné: dominikán Michał Czartoryski (1897–1944) pocházel z jedné z nejváženějších aristokratických rodin v Polsku. Józef Stanek (1916–1944) z řadů pallotinů byl naopak synem chudých rolníků z karpatského podhůří. Czartoryski byl váženou řádovou osobností s dvacetiletou praxí řeholního života. Stankovi bylo jen 27 let a kněžská svěcení získal už během 2. světové války. Přes tyto rozdíly je jejich příběh stejný: ve zmatku prvních hodin a dnů povstání byli odděleni od svých kongregací a rozhodli se sloužit tam, kde se zrovna ocitli a kde bude nejvíce potřeba. Připojili se k povstaleckým jednotkám jako vojenští kaplani. Se svými oddíly prošli peklem hořící Varšavy; nesli duchovní podporu, ale i tu praktickou: starali se o zraněné, pomáhali civilistům. Mše sloužili na dvorkách, ve sklepích.

Když se prstenec německé armády kolem pozic jejich jednotek uzavíral, oba měli možnost přejít do bezpečnějších čtvrtí. Oba zůstali a odmítli si sundat řeholní hábity. Czartoryského našli Němci v polní nemocnici, s těžce raněnými. Jeho, lékaře a zdravotní sestry popravili jako první. Stanek se dostal do zajetí ze svým oddílem o 14 dnů později. Oběsili ho, údajně na jeho vlastní štóle.

Varšava byla v srpnu 1944 konfrontována s krajním, téměř absolutním zlem. V takové konfrontaci se nepochybně objevuje pokušení odpovědět stejně. I díky lidem, jako byli tito dva svatí řeholníci, se v příběhu povstání prakticky nesetkáme s případy podobné bestiality na straně povstalců. Rolí vojenských kaplanů nebylo jen utěšovat a pomáhat, ale také připomínat, že i v nelidských podmínkách je třeba udržet si lidství. A že i pro lidi, které okolností donutily k násilí, existuje rytířský étos, tento velký poklad křesťanské tradice.

Michał Czatoryrski a Józef Stanek sloužili svým bližním do poslední chvíle. V těch nejčernějších momentech připomínali naději, která je silnější než jakékoliv lidské mocnosti.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou