Může si kněz zvolit, které evangelium bude při slavení mše sv. číst, nebo se musí vždy řídit liturgickým kalendářem?

Liturgický kalendář určuje jednotlivé liturgické dny v průběhu církevního roku a propojuje dva cykly: jeden je časový (temporál) od adventu až po závěr liturgického roku, druhým je kalendář svátků (sanktorál) podle jednotlivých měsíců. Liturgický kalendář je důležitý pro stanovení mešního formuláře, to jsou mešní modlitby a preface. Cyklus čtení je provázán s liturgickým kalendářem, ale řídí se vlastním Řádem mešních čtení (Ordo lectionum missae). Podle tohoto řádu jsou čtení pro jednotlivé liturgické dny jasně stanoveny a není zde možnost vlastního výběru čtení nebo evangelia. Jednotlivá čtení jsou vzájemně propojena a na sebe odkazují, nedělní lekcionář vychází z evangelií, kdy v letošním roce se čtou postupně jednotlivé části Markova evangelia. K evangelním lekcím jsou tematicky vybrány perikopy ze Starého zákona a druhá čtení jsou tvořena postupnou četbou listů apoštola Pavla. Podobné rozdělení čtení má lekcionář pro všední dny. Toto systematické uspořádání liturgických čtení bylo vedeno snahou, aby věřící během liturgie byli seznámeni s celým pokladem Božího slova, jak jej nacházíme v Písmu svatém.

Přesto kněz v některých případech má možnost sám stanovit jednotlivá biblická čtení, jedná se především o rituální mše, kdy např. pro svatební mši je nabídnuto vícero čtení jak starozákonních, tak i novozákonních, stejně i žalmy a evangelia. V těchto případech je volba evangelia podřízena dané situaci a především tématu, jež chce kněz sdělit a zdůraznit v homilii. Vedle rituálních mší je tematický výběr čtení možný i při některých svátcích a votivních mších, kdy se čtení berou ze společných textů.

O autorovi| P. PAVEL KOPEČEK, liturgik