Je to jediný způsob, jak mít něco hotové, aniž bychom to udělaly. Je to jediný způsob, jak dětem ukázat, že mají určité schopnosti pro vytváření domova, což je pro ně velkým vkladem – pro ně samotné, i pro vás a pro kohokoliv jiného, kdo kdy s nimi bude žít (nedávný výzkum u osmi- až patnáctiletých dětí ukázal, že 99 % z nich umí používat DVD přehrávač, zatímco vejce umí uvařit jen necelá polovina). Na přenášení odpovědnosti můžete pohlížet jako na vyšší stupeň „učení na nočníček“: zpočátku je to boj, ale jakmile se to naučí, bude pro vás všechny život mnohem snazší.

Dávejte dětem vybrat, co chtějí dělat, buďte vstřícné vůči jejich odezvám a vyzkoušejte různé rozdělení povinností, dokud nenajdete model, který bude všem vyhovovat. A až vaše děti vyrostou, práce znovu přerozdělte. Děti by měly vidět, kolik práce je doma potřeba udělat. Nejrozumnější a nejúčinnější cestou k úspěchu je, pokud se každý z vás soustředí na to, v čem je dobrý, nikoli pokud si všechny práce rozdělíte rovným dílem. Rutina má také význam v tom, že nemusíte každý den všechno vymýšlet znovu a že se děti naučí vykonávat své práce se samozřejmostí, což chcete. Je třeba, aby jasně věděly, co je třeba udělat, ale dopřejte jim co nejvíce svobody v tom, jak a kdy to udělají, a buďte dostatečně pružná, abyste v nutném případě udělala výjimku.

O autorovi| Z knihy Anny Melchiorové Mateřství (Karmelitánské nakladatelství 2009), redakčně upraveno