Bojují s časem: pamětníci odcházejí. Nyní proto znovu pátrají v církevním prostředí. Obracejí se zvláště na věřící, aby jim pomohli najít ty, kteří kvůli své víře trpěli zejména v období komunistické totality: „Mezi pravidelnými návštěvníky vašeho kostela jsou jistě i lidé, kteří za sebou mají pohnuté osudy. V lavicích vedle vás možná sedávají bývalí muklové z uranových dolů, lidé vyšetřovaní Státní bezpečností, lidé, kteří někomu pomáhali překonat československé hranice, nebo se o to dokonce sami pokusili. Jsou mezi vámi lidé, kteří byli kvůli své víře v Boha perzekvováni? Pomozte nám je najít,“ žádá čtenáře Katolického týdeníku vedoucí dokumentačního oddělení Paměti národa Martin Netočný.

V jedné z nejrozsáhlejších sbírek „vyprávěné“ historie v celé Evropě je už nyní uložen úctyhodný objem osudů a příběhů perzekuce spojených s vírou. O svém utrpení v období mezi lety 1948 a 1989 už hovořilo na 180 duchovních, 106 řeholníků či 317 obětí útlaku církví z řad laiků. O ztrátě souhla su k výkonu svého povolání promluvilo 40 kněží, 33 pamětníků připomnělo poutě na Velehrad a o číhošťském zázraku se rozhovořilo 14 svědků.

„Některé příběhy jsou pohnuté a dramatické, ale zajímají nás i lidé, kteří neprožili chvíle vyloženě tragické. Všech obyvatel u nás se totiž ony osudové historické momenty nějak dotkly,“ zdůrazňuje mluvčí projektu Kristýna Bardová. Lidé museli opouštět své sny, přizpůsobovat se nepříznivým okolnostem, byli svědky nespravedlnosti. „Ve společnosti prostoupené lží museli pravdu, kterou svými životy žili, tajit či skrývat. V těžké situaci to byli právě věřící lidi, kteří svou víru chtěli prožívat naplno. A to znamenalo neskrývat ji. Samo o sobě to v době totality znamenalo problémy a riziko konfliktu s vládnoucí komunistickou mocí,“ popisuje Martin Netočný povahu případných svědectví.

Úsilí dokumentaristů roste zejména proto, že pamětníci, kteří tuto dobu prožili, postupně umírají. „Chceme, aby jejich příběhy současným i budoucím generacím připomínaly, co to znamenalo žít v Československu ve 20. století a být věřícím,“ doplňuje Netočný a dodává: „Jde nám o čas a tento závod musíme zákonitě prohrát. Jeho smyslem ale není vítězství, nýbrž prosté dosažení cíle, kterým je pomoci udržet historickou paměť. Pomozte nám, buďte v tomto závodě naším větrem v zádech. Pokud víte o někom, kdo by nám své svědectví měl předat, nebo jste sami nositeli takových vzpomínek, kontaktujte nás na telefonu 257 316 966 nebo e-mailu pametnici@postbellum.cz."

Paměť národa nepřestala i přes všechny problémy spojené s pandemií natáčet vzpomínky pamětníků. „Připravili jsme kufříky pro distanční natáčení, díky nimž jsme mohli pořizovat nahrávky, aniž by pamětníci podstupovali jakékoliv riziko nákazy. A po uklidnění epidemiologické situace se nám podařilo znovu zahájit provoz studií, ve kterých vzpomínky pamětníků zaznamenáváme,“ uzavírá Kristýna Bardová.

Databáze Paměti národa je veřejně přístupná na stejnojmenném webu a vzniká ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Českým rozhlasem.