Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Červenec 2026
Červen 2026
Květen 2026
Duben 2026
Březen 2026
Únor 2026
Leden 2026
Prosinec 2025
Listopad 2025
Říjen 2025
Září 2025
Srpen 2025
Červenec 2025
Červen 2025
Květen 2025
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Doma|Při úklidu nezapomenout, že jsme v kostele

Obsah:

Úvod Doma

Při úklidu nezapomenout, že jsme v kostele

21. 6. 2021

Tisk

I když se kostel uklízí, nepřestává být kostelem, tedy domem Božím. Ve svatostánku je stále reálně přítomný Kristus, jak věříme. V jedné sídlištní farnosti to vyzdvihují cedulí před chrámovými vraty s pozváním: „Zastavte se na slovíčko s Panem domácím.“ A nesundávají ji ani při úklidu.

Kolemjdoucí tak mohou přijít i v čase, kdy farníci v kostele gruntují. A úklidová četa si prý nestěžuje: jejím členům to pomáhá udržet na paměti, že Pan domácí, k němuž chovají úctu, je stále přítomen. A navíc může někoho „přijmout“ i ve chvíli, kdy se oni rozmachují před oltářem s koštětem a hadrem.

Když se dělá pořádek v Ostrově

„Považuji za důležité, aby lidé, kteří se starají o úklid kostela, měli přirozenou úctu k eucharistii. Obvykle pak pohyb po chrámu i chování při úklidu přizpůsobí skutečnosti, že i oni sami jsou tu sice doma, ale zároveň na návštěvě u vzácného hostitele,“ vysvětluje P. Marek Hric, duchovní správce západočeské farnosti Ostrov.

Na druhou stranu příliš velká „posvátná bázeň“ by mohla úklid přece jen komplikovat. Průběžné klekání a úklony před svatostánkem a oltářem nejsou při výkonech brigádníků úplně nutné. Je proto dobré gruntování začít třeba krátkou modlitbou, práci i farnost svěřit do Božích rukou a pozdravit Krista v eucharistii. „Před svatostánkem stačí pokleknout na začátku, při příchodu, při modlitbě a pak se pustit do práce. Klekat během úklidu opravdu není nutné a stačí pak projevit svou úctu při odchodu, po skončení práce,“ popisuje kněz doporučovanou praxi ve své farnosti.

Nejdeme na tržiště

„Co při úklidu opakovaně řešíme, je komunikace. U nás totiž zůstává kostel až k mřížce otevřený pro veřejnost. A člověk, když pracuje, má tendenci být hlučný. Jednak se potřebuje s druhými domlouvat, komentujeme své výkony, pokřikujeme pokyny. A v té slovní rovině se čas od času stane, že to někdy sklouzne k nějaké sportovní hale,“ podotýká P. Hric a s úsměvem doplňuje, že v „zápalu úklidu občas verbální komunikace neodpovídá sakrálnímu prostoru“. Jinými slovy: lidé začnou být hluční, mluví nejen „jak jim zobák narostl“, ale čas od času jim může uniknout i ostřejší slovo. Hospodin to jistě unese, když nám vidí do srdce, ale v kostele nejsme zkrátka sami. Když je otevřený, může kromě ostatních farníků přijít i někdo úplně cizí. „Buďme ohleduplní k sobě i k příchozím. Kostel je i v takových situacích důležité zachovat jako místo modlitby a v rámci možnosti klidu a snad i ticha. Ačkoliv bez vysavače se asi těžko obejdeme,“ dodává ostrovský duchovní správce.

Žádný piknik ani diskotéka

K úklidu přímo v kostele nepatří podle P. Hrice jídlo, pití či zábava. „V zimě, když uklízíme nebo farnice připravují květinovou výzdobu, jsme řešili pití čaje nebo kávy na zahřátí. Dopřáváme si je v sakristii. Pokud se úklid nebo výzdoba protáhnou, řešíme to pauzou s odchodem do farního sálu, kde se ohřejeme, posilníme a vydatně si popovídáme,“ usmívá se.

Co naopak může při úklidu pozdvihnout atmosféru a kultivovat i slovní projev, je hudba. Ideálně reprodukovaná, protože pozvat si k tomu varhaníka by bylo přece jen trochu rozmařilé. „Máme ve zvyku pouštět potichu hudbu v době, kdy je kostel otevřený a přístupný pro lidi. Proč tedy ne při úklidu, když se nebude ,hádat‘ s motorem vysavače. Ale i tady platí, že se sakrálním prostorem by měla korespondovat i naše volba hudebního žánru. Vhodná je chorální hudba, gregoriánský chorál či instrumentální skladby vycházející z náboženského prostředí. Hlasitost by měla být přiměřená a na rovinu říkám, že podle mě do kostela nepatří světská hudba,“ zdůrazňuje P. Hric. V nejedné farnosti je také zvykem při úklidu – zvláště mezi ženami – zpívat náboženské a mešní písně, zvláště ty oblíbené se známými texty či nápěvy.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou