Měl to být běžný moment v zápase právě hraného mistrovství Evropy ve fotbale. V závěru prvního poločasu utkání Dánska s Finskem házeli Dánové aut. Jeden z nich hodil míč na největší hvězdu svého týmu Christiana Eriksena. Ten ho hrudí zpracoval, vzápětí se však bezvládně sesunul k zemi. Hráči hned pochopili, že je zle a razantně svolávali zdravotníky. Týmoví lékaři povolali záchranáře a ti s pomocí defibrilátoru dlouhé minuty Eriksena oživovali. Zastavilo se mu srdce. Fotbalistům také došel dech: někdo si schovával obličej do dlaní, jiný se modlil. Dánský tým pak obklopil zraněného, aby zdravotníci měli klid a soukromí. Další hráči šli podpořit Eriksenovu manželku na druhou stranu hřiště. Patnáct tisíc lidí na stadionu ztichlo. Poprvé od vypuknutí pandemie se dostali na ochozy, sport byl ale teď vedlejší. Boj o míč se změnil v boj o život. Zápas byl přerušen. O dvě hodiny později se Eriksen už z nemocnice ozval hráčům s tím, že díky bleskurychlému zásahu zdravotníků je z nejhoršího venku. Až pak se týmy rozhodly hru dokončit. Solidarita se projevila i při následujících zápasech. Několik hráčů, kteří vstřelili gól, běželi nejprve ke kameře a vzkazovali Eriksenovi, že na něj myslí. Ukázali, že ani pro ně fotbal není všechno.