„Svatí Pier Giorgio Frassati a Carlo Acutis jsou výzvou pro nás všechny, zejména pro mladé, abychom nemrhali životem, ale nasměrovali ho vzhůru a učinili z něj mistrovské dílo,“ oslovil papež na sedmdesát tisíc věřících, kteří se v neděli shromáždili na náměstí sv. Petra, aby oslavili svatořečení mladých mužů, které Lev XIV. charakterizoval slovy svého předchůdce „svatí odvedle“. Vyzdvihl, že oba
„Pokoj vám všem! To je první pozdrav Vzkříšeného, Dobrého pastýře, který dal svůj život za Boží stádce. I já bych si přál, aby tento pozdrav pokoje vstoupil do vašich srdcí, dosáhl k vašim rodinám, ke všem lidem, ať jsou kdekoli, ke všem národům, k celé zemi.“ Tato slova si jako vůbec první pozdrav věřícím zvolil letos počátkem května tehdy nově zvolený papež, aby jimi oslovil dav shromážděný na
Církev je povolána být prostorem, kde se mladý člověk může setkat s Kristem – ne jako s abstraktním vzorem, ale jako s živou osobou, která kráčí po jeho boku, naslouchá mu a zve ho ke svobodě. Tak jak to popisuje evangelista Lukáš v příběhu o cestě učedníků do Emauz. Mladý člověk potřebuje ke svému zrání vztahy, komunikaci a společenství. Potřebuje být viděn, slyšen a přijat. To vyžaduje vidět v
Jak jste přijal jeho zvolení papežem? Znám ho 25 let, a už když se stal kardinálem, připadalo mi zvláštní vidět ho v tom oblečení. A teď, v bílém, je to úplně surrealistické. Zprávu o jeho zvolení jsem se dozvěděl v Londýně a cítil jsem velkou radost. Jak ho znám, bude tělem i duší misionářem. Tipoval jsem, že si vybere jméno Augustin. Lev XIV. je váš spolubratr. Zvýšil se nyní zájem o vaši
Odpočinkové místo vybudovala farnost a inspirovala se lavičkami Václava Havla, kterých je po celém světě padesát šest. Právě u jedné z nich napadlo dolnolutyňského faráře P. Mariána Pospěchu, že by doma ve farnosti mohli spojit posezení na zahradě se jménem bývalého premiéra a předsedy Senátu. „Petr Pithart je velkou osobností, patří mezi tvůrce naší ústavy. Zosobňuje to, co naše společnost tolik potřebuje: umění dialogu,“ podotýká P. Pospěcha.
Minulý čtvrtek prošel Prahou tichý průvod, který připomněl zabíjené děti právě ve válce ve Svaté zemi – na palestinské i izraelské straně. Vyšel od evangelického kostela U Salvátora a končil v katolickém kostele U Nejsvětějšího Salvátora. „Šli jsme v tichu, protože cítíme bolest, kterou nemohou plně vyjádřit žádná slova, natož politická hesla či hněvivé výkřiky. Šli jsme společně, věřící křesťané, věřící muslimové, věřící židé i lidé bez
Letošní ročník nesl motto „Na hlubinu“. Účastníci byli vyzváni, aby nechali Krista proměnit své nitro a celý život. „Touha Božího srdce je, aby tlouklo ve stejném rytmu jako to naše. Jeho přáním je, aby se náš život více podobal životu Božímu. Dnešním pozváním je: Pojď za mnou,“ zdůraznila v promluvě sestra Dominika Konečná OSF. Bohatý program dále zahrnoval modlitbu chval s Lamačskými chválami a kapelou Gedeon, svědectví o hlubině v Boží
Sobotnímu obřadu na náměstí Svobody v Tallinnu jménem papeže předsedal rakouský kardinál Christoph Schönborn, přítomny byly i české františkánky. Eduard Profittlich, německý jezuita, který zasvětil svůj život misii v Estonsku, přišel do země v roce 1930. Rychle se stal důležitou postavou pro katolickou komunitu, kterou tvořili převážně Němci a Poláci. V roce 1931 byl jmenován apoštolským administrátorem, o pět let později arcibiskupem. Získal
Na akci, která se koná jednou za tři roky a účastní se jí prakticky všechny organizace věnující se léčbě lepry, byl přítomen mj. Lubomír Hajas, ředitel společnosti Likvidace lepry, kterou zřizuje pražské arcibiskupství. „Stále více se zmiňují širší dopady malomocenství – třeba psychické problémy spojené s touto nemocí, sociální vyloučení a také chudoba vyléčených, kterou způsobují utrpěné fyzické deformace. Někteří prakticky nemohou dál pracovat,“
„Modlitby jsou mocné a mění dějiny celých národů a území. Křesťané jsou světlem světa a solí země. A toto poslání vykonávají skrze službu a modlitby. Modlitba otevírá dveře k uzdravení země a rozbitých vztahů. Přímluva připravuje cestu Pánu Ježíši, aby přišel jako Král slávy a ujal se vlády nad zemí,“ shodují se organizátoři a citují i sv. Terezii z Lisieux či encykliku Laudato si’. Do iniciativy se zapojují například františkáni, nadační fond
Irácký premiér Muhammad Šijá as-Súdání se minulý týden zúčastnil slavnostního otevření dvou zrestaurovaných kostelů v Mosulu, druhém největším iráckém městě. Oba chrámy – Neposkvrněného početí Panny Marie a Panny Marie s hodinami – padly za oběť útokům teroristické organizace Islámský stát, které město se starými křesťanskými i muslimskými památkami v letech 2014–2017 zdevastovaly. Na obnově se podílela i česká církev při benefici Červené středy.
Bezmála dvouhodinovou veřejnou debatu s názvem Budoucnost sociální politiky zahájilo palčivé téma bydlení. „Za poslední roky eskalovala dlouhodobá krize dostupnosti bydlení, to zdražilo o 85 procent,“ zhodnotila nejprve místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) a přiblížila, jak se snažil této situaci čelit přípravou podmínek pro dostupnější byty její stranický kolega Ivan Bartoš jako ministr pro místní rozvoj (2021–2024). O
Narodil se 11. září 1935 ve městě Paide. Už jako dítě se učil hrát na klavír. Traduje se, že klavír, který měli doma, měl funkční jen vysoké a hluboké tóny, střední klávesy byly „němé“, takže malý Arvo byl už od útlého věku nucen „experimentovat“. V roce 1963 absolvoval tallinnskou konzervatoř ve třídě profesora Heino Ellera, zakladatele soudobé estonské symfonické hudby. Zpočátku byl Pärt ovlivněn tvorbou představitelů ruského neoklasicismu,
Zásluhou exilového nakladatelství ’68 Publishers je, že mohly od roku 1971 v zahraničí vycházet knihy českých a slovenských autorů, z nichž řada přetrvala do dnešních dní jako literární poklady. Manželé Josef Škvorecký a Zdena SalivarováŠkvorecká se v kanadském exilu – nejprve doslova na koleně, později už jako zavedení nakladatelé – starali o texty, které neměly v komunistickém Československu šanci na vydání. Literární historici, publikovaní
Papež Lev prošel a požehnal zahrady, kde se pěstují více než 3 000 druhů rostlin. Setkal se s pracovníky hospodářství i s jejich s rodinami, mezi nimiž jsou migranti či lidé, kteří by na trhu práce hledali zaměstnání jen obtížně. A prohlédl si také stáje a u jezírka nakrmil japonské rybky koi. Na 55 hektarech polí, vinic a zahrad se uplatňují principy udržitelné ekologie, které popsal papež František ve své encyklice Laudato si’, jež vyšla před
V samém jádru pašijového vyprávění nám Janovo evangelium předává dvě Ježíšova slova, která v sobě skrývají nesmírné tajemství: „Žízním“ (19,28), a hned poté: „Dokonáno je“ (19,30). Tato poslední slova odhalují smysl veškeré existence Božího Syna. Na kříži se Ježíš nejeví jako vítězný hrdina, ale jako žebrák, který žadoní o lásku. Nic nevyhlašuje, neodsuzuje, nebrání se. Pokorně žádá o to, co si sám nijak nemůže dát. Žízeň Ukřižovaného není jen
Ten, který přišel z nebe na zem, aby ti, kdo chodí v temnotách, konečně spatřili světlo (srv. Iz 9,1). Opona se rozhrnula, andělé na výsostech zatajili dech… a namísto fanfár a slavnostního ohňostroje se v chatrném chlévě na kraji Betléma narodilo děťátko. Nepřišel, aby potvrdil naše komplexy Mnozí si to představovali jinak. Mnozí očekávali někoho úplně jiného. Bylo to velké překvapení. Chlapeček rostl a sílil, až dospěl v muže, který všude, kam
"To jsem nevěděla, že se tohle ještě dělá,“ řekla mi známá, která v létě navštívila Assisi a viděla tam místo připravené pro nového svatého Carla Acutise. Původně měl být svatořečen na druhou velikonoční neděli letos v dubnu, ale tento krok bylo nutné odložit kvůli úmrtí papeže Františka o necelý týden dříve. Moji známou překvapilo, nejen že církev svatořečí někoho, kdo je prakticky naším současníkem, ale také že i v tomto případě se na různých
Jednou ze základních povinností křesťana je nést naději všem lidem – a nespokojit se s tím, že na bohoslužbu přišlo tam sto a jinde třeba i třicet tisíc lidí – připomíná Otto Neubauer. „I když je úžasné, že se sejde tolik lidí, náš cíl je mnohem větší: chceme, aby se každý, úplně každý člověk dostal zpět do otcovského domu,“ říká rozhodně a odkazuje přitom třeba na papeže Františka. „Jedno z nejčastějších slov, která používal, bylo tutti,
s. M. Veronika Mazúrová OSF, Brno 1. Protože je důležité spolupracovat. Když máme strategii, můžeme obsáhnout více oblastí a lépe naplnit své poslání. Panu biskupovi velice záleží na tom, aby na území jeho diecéze evangelizace probíhala, a tak k tomu vytváří podmínky – např. pro další vzdělávání a hledání konkrétních cest k lidem. Samozřejmě jsou jednotlivci nepostradatelní a každý má jiné dary – někdo vede chvály, jiný má na starosti
Plzeňská diecéze zažila historický okamžik: biskup Tomáš Holub ustanovil první katechistku. Touto službou pověřil Petru Pospíšilovou, která bude působit především v karlovarském vikariátu, konkrétně ve farnosti Stará Role. Jedná se o novou podobu laické služby zavedenou papežem Františkem dokumentem Antiquum ministerium v roce 2021. Služba katechisty se liší od dosavadní praxe katechetů, kteří vyučují náboženství. Katechista přijímá pověření
Bývalý farář a děkan ve Valašských Kloboukách byl biskupským vikářem pro pastoraci a proměnu farností jmenován v červenci, a tak má za sebou prvních pár týdnů zabydlování se na novém působišti. S čistým stolem ale začínat nemusí. „Spoustu toho už vykonaly pracovní skupiny v rámci kněžské rady, a díky nim tak víme, s jakými údaji lze pracovat,“ upozorňuje. Demografická situace je podle něj zřejmá: v příštích desetiletích výrazně poklesne počet