Neúspěch je prekérní věc. I když ho zažíváme všichni, je to takové tabu, o kterém se nahlas moc nemluví. Možná namítnete, že se v poslední době objevují příběhy například podnikatelů, kteří zažili nějakou tu životní prohru nebo pootevřou svou třináctou komnatou. A vidíme, že i v těchto případech mají trable pozitivní vyústění. Co aktéry příběhu nezabilo, to je posílilo. Samotný neúspěch bez katarze ale až tak zajímavý není. Být na dně není atraktivní. Ironií je, že neúspěchy naše společnost potřebuje. Někdo si černého Petra zkrátka vytáhnout musí. Není to tedy tak, že bychom měli být…