Mše v barcelonské bazilice Svaté rodiny se stala jedním z vrcholů cesty papeže Lva XIV. do Španělska. Kromě požehnání věže Ježíše Krista, která je nyní se svými 172,5 metry nejvyšší chrámovou věží na světě, se papež 10. června v kryptě baziliky pomodlil u hrobu Antoniho Gaudího, geniálního architekta, jenž začal baziliku stavět v roce 1882. Ještě před začátkem bohoslužby se papež setkal s
Liturgii by měl předsedat arcibiskup Stanislav Přibyl. „Dnes prožíváme chvíli, která přesahuje obyčejnou radost z dokončeného díla. Dneškem získává svatovítská katedrála nový hlas. Hlas, který nebude mluvit slovy, přesto bude promlouvat k srdci. A také hlas, který, dá-li Bůh, bude rozeznívat modlitby, chvály, prosby i naděje ještě mnoha generací po nás,“ uvedl arcibiskup ke slavnostní inauguraci s
Seznam svěcení a primic najdete na webu primice.cz. V Praze proběhne kněžské svěcení už 20. června od 10.00 ve svatovítské katedrále, v olomoucké o týden později od 9.30. Poslední bude v ostravské katedrále rovněž 27. června, ale až od 10.30 hodin. Prostor pro příběhyV minulosti jsme v KT publikovali jen stručná „tabla novokněží“ s uvedením svěcení a primic. Jak ale kandidátů kněžství ubývá, máme v
Před třiceti lety uskutečnili novináři zajímavý experiment – porovnali se skutečností údaje na reklamních billboardech lemujících městské silnice. Změřili vzdálenosti, které měly zbývat k nejbližšímu obchodu, s konkurencí srovnali ceny, které nabízel billboard lákající k nejlevnější pumpě. A výsledek? Nadsazovaly všechny billboardy, na největší zkreslení si troufl i autoři těch nejbarevnějších.
Vaši olomouckou arcidiecézi čekají změny. Už vícekrát jsme v KT informovali o vašem projektu Propojeni, který změny připravuje. Jak a proč jste k němu došli? Vyrostl z toho, že stávající způsob pastorace se jeví jako nedostačující. Nejde jen o změnu struktury, musí se celkově změnit přístup jak ze strany kněží, tak v tom, jak žije dnešní farnost. Chceme, aby do života farnosti více vstupovali laici. V moravských vesnicích například vymizela účast
Kyjev byl v noci z neděle na pondělí cílem silných útoků ruských střel a dronů. Čtyři lidé zemřeli a více než dvacet utrpělo zranění. Hlavní město Ukrajiny hlásí škody na šestnácti místech napříč metropolí. Jedním z nich je klášter Kyjevskopečerská lávra, jedno z nejvýznamnějších duchovních center v zemi a památka UNESCO, jejíž kořeny sahají až do 11. století. Střecha zdejší pravoslavné katedrály začala po přímém zásahu hořet. „Prosíme o modlitby
„Přiznám se, že mě vůbec nikdy nenapadlo, že bych mohl jít touto cestou. Myslím, že kdyby mě tato myšlenka napadla v raném mládí, nepřistoupil bych na ni. Viděl jsem svou cestu v manželství,“ říká o svém povolání Antonín Uhlíř. „Zlom přišel až ve třiatřiceti letech, kdy jsem začal pociťovat a vnímat, že mě Boží hlas zve jiným směrem, než jsem do té doby šel. Přibližně sedm let jsem rozeznával, jestli je to opravdu Boží vůle,“ vzpomíná na období
Děkovné bohoslužby navázaly v neděli 7. června na sobotní beatifikační slavnost v Brně. Dvě se konaly přímo v rodných obcích blahoslavených. Přes dva tisíce věřících se sešlo v Lukově, rodišti P. Jana Buly, kde děkovnou mši sloužil emeritní brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Na ni navázal program pro poutníky. „Cítím vděčnost. Velká část lidí se po mši zdržela i na závěrečné požehnání a adoraci,“ popsal moravskobudějovický děkan Miloš Mičánek. Ve
Nebylo by to poprvé, kdy papežská encyklika ovlivní politiku a legislativu. Princip subsidiarity, který velí řešit záležitosti na nejnižší úrovni, jež to zvládne, dostal svou první formální definici v encyklice Quadragesimo anno z roku 1931. Dnes je zakotven v článku 5 Smlouvy o Evropské unii a každodenně upravuje dělbu pravomocí mezi Bruselem a členskými státy. Do primárního práva EU se nedostal přímo, nýbrž přes poválečnou křesťanskou demokracii
Také my jsme jako Nikodém poutníky za noci. Tento evangelní obraz nám může poskytnout poselství především pro cestu životem. Naše putování, naše touhy a všechno, co přijímáme a čím žijeme každý den, v radostech i prohrách, ve snahách a plánech, je projevem našeho neustálého hledání: jsme žebráci lásky, máme hlad a žízeň po pravdě, hledáme skutečný význam, který by nás podepřel, povzbudil a pomohl nám pochopit tajemství našeho života. Zatím
Na 360 stranách se autorovi podařilo vdechnout život postavám, které dosud stály ve stínu slavného chýnovského rodáka Františka Bílka (1872–1941), sochaře, architekta, grafika a křesťanského myslitele. Kniha přináší průkopnický pohled na rodinné zázemí a dosud opomíjené osudy Bílkových nejbližších. Autor na základě rozsáhlého archivního výzkumu doma i v zahraničí skládá fascinující mozaiku životů, jež byly krutě zkoušeny totalitními režimy,
Ježíšova slova interpretovaná evangelistou (Mt 10,26-33) jsou nepochybně ovlivněna zkušeností pronásledování, které učedníci po Ježíšově smrti v různých oblastech tehdejšího světa zakoušeli. Odrážejí však i Ježíšovu vlastní zkušenost. Také on zakoušel překrucování a znevažování svých slov, pravdy, kterou nabízel jako cestu do budoucnosti. Ježíš odmítá, aby jeho slova byla brána jako něco tajemného, nebezpečného, nýbrž naopak jsou poselstvím, které
Celkem patnáct koncertů českých i zahraničních interpretů v unikátních prostorách broumovských kostelů, komentované prohlídky běžně nepřístupných míst i programy pro rodiny s dětmi. To vše nabízí od 19. června do 29. srpna 21. ročník mezinárodního hudebního festivalu „Za poklady Broumovska“ (více na zapoklady.cz). Vstupné na vybrané akce je dobrovolné a přispívá k obnově broumovské skupiny barokních sakrálních památek. Novinkou letošního ročníku
„Nescházíme se především proto, abychom oslavovali sami sebe, ale abychom svěřili celý náš národ Nejsvětějšímu Srdci Ježíše Krista,“ řekl v homilii baltimorský arcibiskup William E. Lori. Arcibiskup Alexander Sample z Portlandu se už v předvečer zamýšlel nad významem této úcty a připomněl, že nabízí „odpověď na osamělost, nejistotu a tlak společnosti, která často hodnotí člověka podle jeho výkonů“. A dále uvedl: „Když víme, že jsme Kristem
„Začali jsme vycházet před dvaceti lety. Tehdy vycházela ‚bravíčka‘ a podobné časopisy, které prezentovaly dívčí životní styl. My jsme jim chtěli dát k dispozici něco jiného – křesťanský styl života. Časopis IN! jsme zaměřili na holky od dvanácti let. V tomto věku přestávají chodit do hudebky, opouštějí skauta a už nechtějí chodit do náboženství. Jsou v prostoru mezi dospíváním a dospělostí. Je to těžký věk. Proto jsme chtěli dívkám nabídnout
„Jako malej jsem ministroval, ale o kněžství jsem vůbec nepřemýšlel a od čtrnácti jsem se při mši raději zašíval na kůru. Po pár letech jsem z něj kvůli jedné holčině slezl a naučil se od ní, že Bůh je především láska. Do té doby jsem Boha totiž bral spíše jako toho, kdo určuje pravidla hry,“ říká otevřeně Jeroným Pelikovský. Chodili spolu sedm let, a dokonce byli zasnoubení. Pak ale přišel rozchod, což Jeronýma hodně zasáhlo. „Těm, kdo milují
Fotbal totiž podle Svatého otce připomíná důležitou pravdu – že člověk není povolán kráčet životem sám. „Fotbal nám pomáhá uvědomit si něco velmi důležitého: život není závod, který máme běžet sami. Je to hra, která se hraje v týmu, a my se musíme naučit běžet společně,“ uvedl během setkání v kostele sv. Augustina v Barceloně. Na téma sportu přišla řeč poté, co se šestiletý chlapec Renzo papeže zeptal, jestli má rád fotbal, jak uvedla americká
Severoirský Belfast zachvátily protesty, které rozpoutal násilný útok súdánského žadatele o azyl. Krajní pravice se pokouší bouře prezentovat jako pochopitelný výsledek nespokojenosti obyčejných lidí, ale ve skutečnosti se jedná o rasistické výtržnictví, jak bouře popsal ministr pro Severní Irsko Hilary Benn. Jak jinak si vysvětlit cílené útoky na imigranty, lidi tmavé barvy pleti i Ukrajince, kteří s násilím nemají nic společného? „Lidé, kteří
Nikdy v historii nehrálo na fotbalovém mistrovství tolik týmů. Nikdy v historii ho nepořádaly tři země. V dnešní době, kdy už mají přístup k digitálním technologiím prakticky všichni obyvatelé planety, se očekává také rekordní divácký zájem. Srovnatelný možná jen s předloňskými olympijskými hrami v Paříži. Právě ve Francii se už dlouhé týdny před začátkem her rozhořela ostrá debata o (ne) možnosti projevů náboženského vyznání. Zašlo to tak
Pochází z farnosti v pražských Holešovicích a do semináře nastoupil hned po maturitě. „Nebyla to ale úplně přímočará cesta. Později během formace jsem si potřeboval své povolání znovu promyslet, a tak jsem na nějaký čas ze semináře odešel,“ ilustruje. Důležité pro něj vždy byly každodenní mše svaté, skrze něž postupně znovu zaslechl Boží volání ke kněžské službě. Přiznává, že i ten čas vzdálení byl pro něj moc potřebný, aby dovedl vše dobře
Už v průběhu volební kampaně, tím více po volbách, se na Rohra, který požívá v zahraničí i doma v USA značné úcty, obraceli jeho přátelé, kolegové a čtenáři a hledali u něj útěchu. Rohr nebyl sám, kdo v tomto čase oněměl a nevěděl přesně, co říct. Jenže netrvalo dlouho a pustil se do toho, co umí nejlépe a čemu se jako kněz, řeholník, terapeut a spisovatel věnuje většinu svého dospělého života – napsal knihu jako odpověď na to, co se s jeho
Má dvojčata provázel IN! od jejich deseti let, nejprve si články vybíraly podle svého věku. Postupně, jak rostly, přidávaly další a další. Já jsem každé číslo přečetla od začátku až do konce. Myslím, že potají četl i syn. Pak jsme odběr přehlásili na nejmladší dceru, ale i té je už 22 let. Nastala doba odběr ukončit, i když se přiznám, že si neumím představit, že se IN! každý měsíc neobjeví ve schránce. Chci být dále ve spojení alespoň
Původem ruský divadelní a filmový režisér Kirill Serebrennikov, jehož díla se dočkala celosvětové popularity, žije už čtyři roky v německém exilu. Důvody, které ho vedly k natočení snímku podle stejnojmenného francouzského románu Oliviera Gueze (2017), jsou tedy spojeny jak s jeho novým bydlištěm, tak s otázkami po povaze zla, jehož dopady v jiné podobě pocítil na vlastní kůži. Film ukazuje základní fakta ze života titulní postavy, u níž bych













