Pane kaplane, jdu v úterý domů!“ hlásí s úsměvem Dominika, milá mladá Cikánka. Jsme v ženském vězení ve Velkých Přílepech a začíná advent. „Dominiko, a těšíte se?„Moc!“ „A těší se na vás doma?“ „No, moc!“ „A to je advent!“ říkám. „Advent je, když se na nás těší Ježíš a my na něj. Sice nevím, zda se na něj těšíme my, ale on na nás jistě ano.“ Celý advent jsem pak prožíval touhu přenést ten okamžik naplnění, tedy setkání s Ježíšem, do svého přítomného života. Ne na konci časů, ale teď, o Vánocích. Ježíš se má prý narodit v mém srdci, jsem někde četl. Jo, hezká myšlenka, ale co to konkrétně…