Lubomír Mlčoch, ekonom, emeritní děkan Fakulty sociálních věd UK 

Krize rodiny a porodnosti: stárnoucí společnost se dostává do utahující se smyčky, kdy o budoucnosti stále víc rozhodují senioři. Bez dětí je penzijní reforma iluzí. Liché jsou sliby jak těch, kdo kalkulují jen s počty volících důchodců, tak těch, kdo slibují penzijní reformu bez ochoty podporovat rodiny s dětmi.

Téma války a míru je klíčové: tady jde skutečně o všechno. Vycházím z Písma a ze sociální nauky církve. Liturgie dnešních dnů mi přichází na pomoc: čte se z Jeremiáše, který dává v sázku vlastní život, aby přesvědčil své vlastní „neválčit“. A z Lukášova evangelia o králi rozvážném a odpovědném: jako slabší žádá o podmínky míru. Pacem in terris Jana XXIII. mluví k nám i dnes: příčí se rozumu, aby v naší době, která si říká hrdě atomová, mohla být válka prostředkem k znovunabytí porušených práv (čl. 127). Na FSV UK běží 30. ročník Ceny Josefa Vavrouška s tématem udržitelnosti přírody a života. Přítel Pepa Vavroušek „z Assisi“ viděl jako jedinou schůdnou cestu dobrovolnou skromnost. Jak se sv. Františkem jít do voleb? P. Benedikt Holota OFM (103 let) to říká bez vytáček: zduchovnění je pro lidstvo už jediná cesta. Hledám v programech stran varovná proroctví.

Iva Kuchyňková, manažerka pro advokační činnost v sociální oblasti v Charitě ČR 

Důležitými kroky, které by velmi rychle pomohly řadě lidí, určitě jsou oprava zákona o podpoře bydlení, ale taky změny dávkové reformy. U té se obáváme kvůli změně výpočtu dávek negativních dopadů pro některé zranitelné skupiny – např. pro samoživitelky s dětmi ve školním věku nebo pro jednotlivce, kteří řeší své dluhy skrze oddlužení včetně osamělých seniorek. Od kolegů už navíc máme ohlasy, že podle jejich propočtů řadě klientů z azylových domů hrozí, že po reformě skončí na ulici. Jde například o osoby, které jsou kvůli svému handicapu nezaměstnatelné, ale nebyl jim uznán nárok na invalidní důchod nebo jej mají pouze v prvním / druhém stupni. Naším doporučením je např. vypočítávat normativní náklady na bydlení podle cenové mapy bydlení, aby více odpovídaly reálným nákladům, nebo zrušení represivních postihů dopadajících na děti.

Zásadní je podle nás taky změna rétoriky politiků při diskusích o chudých a sociálně vyloučených občanech. Často zaznívají stigmatizující výroky, které vyznívají tak, že za chudobu či jiné problémy si může každý sám. Z výzkumů, a hlavně z praxe ale víme, že každého velmi ovlivňuje prostředí, do něhož se narodí a v němž vyrůstá, a proto my, kteří jsme měli větší štěstí, bychom měli být respektující a solidární a politici by v tom měli jít příkladem.

Ivan Gabal, sociolog a bývalý poslanec za KDU-ČSL 

Zda se dál budeme vyvíjet uvnitř bezpečné Evropy, nebo tento rámec zpochybníme, nebo dokonce opustíme. Strany se jistě liší i v dalších programových bodech i v tom, co udělaly dosud. Ale geopolitické směrování Česka mi připadá jako hlavní důvod, proč jít volit.

Je riziko volit ty, kteří se spojí se středoevropským tandemem Orbán–Fico, který konfrontuje EU v její podpoře Ukrajiny a v trvajícím důrazu na právní stát a transparentní vládnutí. Slovensku i Maďarsku EU vadí. Partnerem jejich protiunijního tažení je u nás ANO 2011. Opustit Unii a NATO referendem hodlají strany SPD a Stačilo!. Rezignovat na alianční rámec společné bezpečnosti a právní rámec EU je krokem do neznáma, na Balkán k Srbsku nebo na východ k Bělorusku. Zbývá volba některé z dosavadních koaličních stran, Spolu nebo STAN či Piráti. Jejich podpora je setrváním uvnitř unijní Evropy i NATO. Jinak budí rozpaky svým nemastným počínáním ve vnitřních reformách nebo v pobuřujících skandálech, jako je bitcoinový ODS nebo Dozimetr STANu, ale i v selhání Pirátů v digitalizaci stavebního řízení. Nechci vnucovat své vidění priorit. Dávám k úvaze, zda má smysl odstoupit z cesty „návratu do Evropy“, splněného dávného závazku z voleb 1990. Ale bez toho, že jej znovu potvrdíme, to asi dál nepůjde.

David Bouma, kněz a teolog, Univerzita Hradec Králové 

V dnešním politickém prostředí je nezbytné zaměřit se na několik klíčových témat, která považuji za zásadní pro ochranu a rozvoj naší společnosti. Vzdělávání musí stát v popředí, a to nejen z hlediska jeho kvality, ale také zajištěním adekvátních finančních podmínek pro učitele na všech úrovních, včetně pedagogických fakult. Je důležité, aby tito odborníci byli spravedlivě oceněni, protože jsou pilíři budoucnosti naší země.

Dalším kritickým tématem je boj proti dezinformacím, které ohrožují demokratické hodnoty a šíří strach. Zvláštní pozornost je třeba věnovat osvětě ohledně ruské a čínské hrozby, jež představují geopolitické a ideologické výzvy. Jako vášnivý zastánce liberální demokracie věřím, že je nutné brát vážně obavy obyčejných lidí z války a migrace. Liberální elity by měly tyto obavy chápat a zahrnout je do širšího dialogu, čímž posílí důvěru ve svobodné a demokratické instituce.

Kristina Koldinská, profesorka na Právnické fakultě UK a členka komunity Sant’Egidio 

V dnešní politice jsou podle mého názoru klíčová „velká“ témata, která bývají bohužel často překřičena nepodstatnými tahanicemi, či dokonce dezinformacemi. Těmi velkými tématy mám na mysli budoucnost demokracie v Evropě, udržení míru v našem regionu, zachování sociálního smíru a podporu rovnosti. Na porozumění a shodě na těchto otázkách by měla stát poctivá a k občanům vstřícná politika všedního dne.