„Svatopetrské náměstí, které je doširoka otevřené a přívětivé, nádherně vyjadřuje společenství církve.“ Těmito slovy ze sobotní promluvy papeže Lva XIV. by se dal shrnout víkendový program ve Vatikánu. Církev totiž prožívala slavnost Seslání Ducha Svatého a k ní připadlo Jubileum církevních hnutí, sdružení a nových společenství – tedy nikoli klasických řádů, nýbrž různých a povětšinou i laických uskupení, jež vznikla hlavně v minulém století a stala se běžnou součástí církve.

I přes velmi horké počasí přesahující po celý víkend třicet stupňů se před bazilikou sv. Petra v sobotu odpoledne shromáždily desítky tisíc poutníků. Jen účastníků Jubilea bylo podle odhadů na sedmdesát tisíc, přičemž to byla velmi rozličná skupina z více než stovky zemí světa. Mimo evropské barvy byly vidět např. mexické či brazilské vlajky nebo hvězdy a pruhy Spojených států amerických.

Církevní rozmanitost byla patrná zejména při programu před sobotní vigilií svatodušní slavnosti, který patřil právě těmto hnutím a komunitám, jež dostaly prostor k prezentaci svých kořenů i aktuální činnosti. Největší aplaus sklidily nepřekvapivě ty s italskými kořeny jako Katolická akce, Komunita Sant’Egidio, Comunione e Liberazione nebo Hnutí fokoláre, jejichž členové svými vlajkami a šátky „obarvili“ příslušný sektor náměstí. Došlo ale i na příběhy z různých koutů světa. Za doprovodu mezinárodního sboru čítajícího 130 členů zazněla silná svědectví – např. Izraelce arabsko-křesťanského původu Hussama Abu Siniho, který se věnuje budování míru, či manžela a otce Nicoly Buricchiho, jenž překonal drogovou závislost, dále Aline Minani, ředitelky Školy míru pro uprchlíky a zranitelné děti na předměstí konžské Gomy, nebo manželů a misionářů na Ukrajině.

K vigilii se poté připojil papež Lev XIV. „Bůh stvořil svět, abychom všichni žili jako jeden,“ řekl shromážděným s tím, že církevním prostředkem k této jednotě je synodalita.

Velkou část promluvy věnoval hnutím a komunitám, které se často liší zaměřením a charismatem, ale jádro mají stejné. Papež zdůrazňoval, aby centrem jejich práce byl vždy Kristus a aby jejich členové byli aktivní součástí svých farností. „Společně s biskupy a ve spolupráci s ostatními údy Kristova těla pak budeme všichni harmonicky spolupracovat jako jeden celek,“ uvedl a pokračoval: „Výzvy, před nimiž lidstvo stojí, budou méně děsivé, budoucnost méně temná, rozlišování méně obtížné, budemeli společně naslouchat Duchu Svatému!“

Davy naplnily náměstí i v neděli ráno, a to včetně ulice Via della Conciliazione od řeky Tibery. Pro mnohé poutníky to byla první příležitost papeže poprvé osobně vidět a slyšet, protože jak sám nedávno s humorem upozornil, „je v nové práci teprve měsíc“. Dlouhé a ne úplně pohodlné několikahodinové čekání však stálo za to i lidem, kteří Lva XIV. už měli možnost zahlédnout. „Jsem ráda za příležitost zažít tu atmosféru, to na dálku nejde,“ řekla třeba Slovenka Laura studující v Římě. Ačkoli je tu patrný smutek z odchodu papeže Františka (i Lev o něm často mluví), Věčné město svého nového biskupa přijalo velmi rychle.

Láska namísto předsudků

Svatý otec v pečlivě čtené homilii řekl, že Duch Svatý v životech apoštolů „udělal něco mimořádného“. Nalezl je uprostřed smutku a strachu, za zavřenými dveřmi. „Překonává jejich strach, rozbíjí jejich vnitřní pouta, uzdravuje jejich rány, pomazává je silou a dodává jim odvahu vyjít ke všem a hlásat Boží mocné skutky,“ přiblížil papež a připomněl, že podobné mimořádné věci může Duch Svatý učinit i v našich životech. V této souvislosti oživil tezi ze svatodušní promluvy svého předchůdce Benedikta XVI., který hovořil o tom, „že Duch boří hranice“. „Jeho přítomnost rozbíjí naši tvrdost srdce, omezenost mysli, sobectví, strach, který nás spoutává, a narcismus, který nás nutí myslet jen na sebe,“ dodal už za sebe.

Lev XIV. se tak dostal k jednomu z nejdůležitějších témat dneška. „Tam, kde je láska, není místo pro předsudky, pro ‚bezpečnostní‘ zóny, které nás oddělují od našich bližních, pro vylučující smýšlení, které se dnes tragicky objevuje i v politických nacionalismech,“ upozornil.

Hranice ve vztazích

Nešlo ale jen o „velkou politiku“, nýbrž i o problémy, jež více či méně pociťuje v životě každý, protože Duch Svatý může „otevřít hranice“ v našich vztazích. „Duch proměňuje i hlubší, skrytá nebezpečí, která narušují naše vztahy, jako jsou podezíravost, předsudky či touha manipulovat druhými. S velkou bolestí myslím také na případy, kdy jsou vztahy poznamenány nezdravou touhou po dominanci, což je postoj, který často vede k násilí, jak v poslední době tragicky ukazují četné případy vražd žen,“ řekl papež, kterému evidentně nedělá problém mluvit o palčivých problémech dneška – ať už se jedná o umělou inteligenci nebo toxické mezilidské vztahy.