Po čtyřleté pauze, kdy v Bílém domě zasedl katolík Joe Biden, se Donald Trump – hlásící se ke křesťanství bez konkrétní církve – znovu ujal prezidentského úřadu. Modlitbou ho do něj doprovodili dva katoličtí a jeden evangelikální duchovní, afroamerický pastor a židovský rabín. Trump ve svém inauguračním projevu zopakoval předvolební slib zvrátit sérií exekutivních příkazů „úpadek Ameriky“ a vzápětí jich dvě desítky podepsal. Patří mezi ně například pokyn „obnovit svobodu projevu a ukončit cenzuru“ na sociálních sítích včetně oddálení zákazu sítě TikTok (vyhodnocené dříve pro USA jako bezpečnostní riziko), odstoupit od mezinárodních dohod mj. o ochraně klimatu, stáhnout USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO), pozastavit financování zahraniční pomoci nebo také odstranit „propagaci genderové identity a genderové ideologie“. Celý seznam – nadepsaný „Prvotní odvolání škodlivých exekutivních příkazů a kroků“ – je zveřejněn na prezidentském webu whitehouse.gov.

Hned několik dekretů se vztahuje k úpravě imigrační politiky a k zacházení s migranty. V inauguračním projevu Donald Trump slíbil zahájit „proces navrácení milionů a milionů kriminálních vetřelců zpět na místo, odkud přišli“, den předtím hovořil na meetingu ve Washingtonu přímo o „zastavení invaze do naší země“ a „největší vlně vyhošťování v historii USA“. Na hranici s Mexikem nyní vyhlásil nouzový stav, který znamená i nasazení armády, a obnovil politiku zahrnující mj. další výstavbu hraniční zdi či povinnost žadatelů o azyl čekat na rozhodnutí mimo území USA.

Příkazem „Obnovení trestu smrti a ochrana veřejné bezpečnosti“ pak Trump vyzval generální prokuraturu, aby především, ale nejen pro ilegální přistěhovalce do USA usilovala o trest smrti, kdykoli je to možné. Na druhé straně omilostnil všech zhruba 1 500 výtržníků odsouzených dříve za útok na Kapitol 6. ledna 2021 po jeho volební porážce.

V rozporu s učením církve

„Doufám, že pod vaším vedením bude americký lid prosperovat a usilovat o budování spravedlivější společnosti, kde není místo pro nenávist, diskriminaci nebo vyloučení,“ napsal Donaldu Trumpovi k jeho inauguraci papež František, známý jako dlouhodobý kritik jeho imigrační politiky. Když se v září 2024 Františka novináři ptali, zda je pro USA lepší volbou Donald Trump, nebo jeho volební soupeřka, pro-choice politička Kamala Harrisová, vyjádřil se, že „i ten, kdo posílá zpět migranty, i ten, kdo zabíjí děti, jsou proti životu“. V roce 2018 pozměnil učení církve o trestu smrti a prohlásil jej za nepřípustný za všech okolností.

Předseda Konference katolických biskupů USA Timothy Broglio reagoval na sérii Trumpových výnosů prohlášením na webu usccb.org, že k mnoha těmto tématům „má církev co nabídnout“. Pozitivně kvitoval „uznání pravdy, že každý člověk je muž, nebo žena“, avšak politiku vůči imigrantům, rozšíření trestu smrti nebo postoj k ochraně životního prostředí označil za „hluboce znepokojivé“ s tím, že „budou mít negativní důsledky, z nichž mnohé poškodí ty nejzranitelnější z nás“.

S ostrou kritikou nových protiimigračních nařízení vystoupil také chicagský kardinál Blase Cupich, který upozornil i na záměr vlády prolomit při zatýkání imigrantů právo církevního azylu. „Snadno zapomínáme, že máme co do činění s lidmi, kteří mají tváře a jména,“ řekl podle Vatican News a upřesnil: „Miliony utíkají ze své vlasti proto, že jim a jejich dětem jde o život.“ Mark J. Seitz, biskup diecéze El Paso hraničící s Mexikem a předseda komise USCCB pro migraci, v tiskovém prohlášení vyjádřil „naléhavé etické i lidské obavy“. Už dříve veřejně přislíbil, že američtí biskupové budou sledovat, jak se Trumpova imigrační politika skutečně vyvíjí, a dotkne-li se základních lidských práv a důstojnosti, „zřetelně zvednou hlas“.