28. 1. 2025
|„Bůh mě zachránil, abych učinil Ameriku opět velkou,“ prohlásil Donald Trump 20. ledna při slavnostním aktu inaugurace do úřadu prezidenta USA. Už jeho první kroky mu ovšem vynesly kritiku amerických biskupů i papeže Františka.
Po čtyřleté pauze, kdy v Bílém domě zasedl katolík Joe Biden, se Donald Trump – hlásící se ke křesťanství bez konkrétní církve – znovu ujal prezidentského úřadu. Modlitbou ho do něj doprovodili dva katoličtí a jeden evangelikální duchovní, afroamerický pastor a židovský rabín. Trump ve svém inauguračním projevu zopakoval předvolební slib zvrátit sérií exekutivních příkazů „úpadek Ameriky“ a vzápětí jich dvě desítky podepsal. Patří mezi ně například pokyn „obnovit svobodu projevu a ukončit cenzuru“ na sociálních sítích včetně oddálení zákazu sítě TikTok (vyhodnocené dříve pro USA jako bezpečnostní riziko), odstoupit od mezinárodních dohod mj. o ochraně klimatu, stáhnout USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO), pozastavit financování zahraniční pomoci nebo také odstranit „propagaci genderové identity a genderové ideologie“. Celý seznam – nadepsaný „Prvotní odvolání škodlivých exekutivních příkazů a kroků“ – je zveřejněn na prezidentském webu whitehouse.gov.
Hned několik dekretů se vztahuje k úpravě imigrační politiky a k zacházení s migranty. V inauguračním projevu Donald Trump slíbil zahájit „proces navrácení milionů a milionů kriminálních vetřelců zpět na místo, odkud přišli“, den předtím hovořil na meetingu ve Washingtonu přímo o „zastavení invaze do naší země“ a „největší vlně vyhošťování v historii USA“. Na hranici s Mexikem nyní vyhlásil nouzový stav, který znamená i nasazení armády, a obnovil politiku zahrnující mj. další výstavbu hraniční zdi či povinnost žadatelů o azyl čekat na rozhodnutí mimo území USA.
Příkazem „Obnovení trestu smrti a ochrana veřejné bezpečnosti“ pak Trump vyzval generální prokuraturu, aby především, ale nejen pro ilegální přistěhovalce do USA usilovala o trest smrti, kdykoli je to možné. Na druhé straně omilostnil všech zhruba 1 500 výtržníků odsouzených dříve za útok na Kapitol 6. ledna 2021 po jeho volební porážce.
„Doufám, že pod vaším vedením bude americký lid prosperovat a usilovat o budování spravedlivější společnosti, kde není místo pro nenávist, diskriminaci nebo vyloučení,“ napsal Donaldu Trumpovi k jeho inauguraci papež František, známý jako dlouhodobý kritik jeho imigrační politiky. Když se v září 2024 Františka novináři ptali, zda je pro USA lepší volbou Donald Trump, nebo jeho volební soupeřka, pro-choice politička Kamala Harrisová, vyjádřil se, že „i ten, kdo posílá zpět migranty, i ten, kdo zabíjí děti, jsou proti životu“. V roce 2018 pozměnil učení církve o trestu smrti a prohlásil jej za nepřípustný za všech okolností.
Předseda Konference katolických biskupů USA Timothy Broglio reagoval na sérii Trumpových výnosů prohlášením na webu usccb.org, že k mnoha těmto tématům „má církev co nabídnout“. Pozitivně kvitoval „uznání pravdy, že každý člověk je muž, nebo žena“, avšak politiku vůči imigrantům, rozšíření trestu smrti nebo postoj k ochraně životního prostředí označil za „hluboce znepokojivé“ s tím, že „budou mít negativní důsledky, z nichž mnohé poškodí ty nejzranitelnější z nás“.
S ostrou kritikou nových protiimigračních nařízení vystoupil také chicagský kardinál Blase Cupich, který upozornil i na záměr vlády prolomit při zatýkání imigrantů právo církevního azylu. „Snadno zapomínáme, že máme co do činění s lidmi, kteří mají tváře a jména,“ řekl podle Vatican News a upřesnil: „Miliony utíkají ze své vlasti proto, že jim a jejich dětem jde o život.“ Mark J. Seitz, biskup diecéze El Paso hraničící s Mexikem a předseda komise USCCB pro migraci, v tiskovém prohlášení vyjádřil „naléhavé etické i lidské obavy“. Už dříve veřejně přislíbil, že američtí biskupové budou sledovat, jak se Trumpova imigrační politika skutečně vyvíjí, a dotkne-li se základních lidských práv a důstojnosti, „zřetelně zvednou hlas“.