Je brzy ráno, prosincový čas a jsme na rorátech v pražské katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha. V mysli se mi odvíjí vzpomínky staré mnoho let.
Vzpomínám také na advent, ale ten moravský, doma na Provodově, v kostelíku Panny Marie Sněžné. Celá dědina chodí na roráty, všecky děcka, rodiče i prarodiče. Cesta je daleká, vždy zasněžená. Obutí a oblečení máme chabé. Ale jsme plní radosti, že můžeme každý den tak brzy ráno do kostela. Je to pro nás výjimečná a vzácná chvíle, chodit potmě tak daleko. Školní aktovky, které si po cestě necháváme u vchodu do školy (kostelík stojí na kopci),…
