P. Pavel Römer, Břeclav 1. Jako kněz jsem v denním kontaktu s Božím slovem, které mám nejen předávat druhým, ale zároveň být jeho prvním posluchačem a tím, kdo ho uvádí do života. Pociťuji proto velký respekt, protože Boží slovo mě přesahuje svou tvůrčí silou a mocí a já musím mít schopnost i umění je takto předávat, aby oslovilo srdce člověka, který po něm v hloubi své duše touží. Služba lektora je pro mě velkou ctí a zároveň radostí, poněvadž se mohu stávat tím, kdo aktualizuje Boží vůli a zpřítomňuje Boží myšlenky, které chtějí působit moje obrácení.

2. Už jako bohoslovec arcibiskupského kněžského semináře v Olomouci jsem byl vděčný za to, že se ve formaci nezapomíná na tuto oblast rozvoje mluveného projevu, což je pro kněze zásadní, chce-li zvěstovat radostnou Boží zvěst srozumitelně a nadšeně. Díky kurzům pro lektory vím, že je to nejen možné, ale zároveň nezbytné. V bezprostřední přípravě je také velmi důležitá meditace a rozjímání nad daným úryvkem.

Hana Kunešová, Svatý Kopeček u Olomouce 1. Tuto službu prožívám jako cosi, co dělám pro druhé – jako způsob, jak mohu druhým lidem Boží slovo přiblížit a pomoci jim, aby pro ně bylo jasnější, zřetelnější. Předčítám při různých bohoslužbách, vedle toho občas přednáším pro Matici svatokopeckou nebo v Praze při akcích Hnutí pro život i jinde, a proto je potřeba, aby mi bylo dobře rozumět.

2. Vždy je potřeba vědět, pro koho je četba nebo přednes určený, a dopředu se seznámit s textem: vědět, jak ho správně rozdělovat a správně vyslovovat. Je potřeba se vyjadřovat srozumitelně, a proto záleží také na dobré obecnější přípravě, jakou mi poskytl třeba kurz pro lektory Božího slova. Pomohl mi rozšířit schopnosti, které mohu využívat, obohatil mě o znalosti v kultuře řeči, technice mluveného projevu a jeho formě.

Dana Mikulášová, Bludov 1. Službu čtení Božího slova cítím jako svůj osobní podíl na slavení mše svaté. Vnímám jako poctu, že ho mohu druhým zprostředkovat. Nevykonávám ji často, jen v menších společenstvích nebo při exerciciích s malým počtem lidí. O to více si jí cením. A také jsem četla Boží slovo při poutních mších ve Svaté zemi. Čtení i naslouchání Božímu slovu na místech, kde Kristus žil a působil, ve mně zanechalo silné pocity, které se nezapomenou. 2. Ke čtení Božího slova přistupuji s úctou, protože vím, že je to odpovědný úkol. Když má člověk předčítat pro společenství, musí nejprve sám význam textu dobře pochopit. Znamená to přípravu, opakovaně text nahlas pročíst, najít pasáže složitější na výslovnost, zamyslet se nad významem a souvislostmi. A třeba si i nechat něco vysvětlit povolanější osobou. To mi nabídl také kurz pro lektory Božího slova: úvodní přednáška přiblížila dějiny vzniku Bible, její členění i další souvislosti, kulturu jazyka, techniku dýchání, mluvení nebo výslovnosti. Dnes mohu říct, že i příprava na lektorskou službu prohlubuje život s Bohem, takže mnohem intenzivněji vnímám význam věty „Slyšeli jsme slovo Boží“.