Proč čteme?

– Ujasněme si, proč přicházíme slavit mši svatou a jaká je při ní naše úloha. Koho při lektorské službě stavím do středu: sebe, nebo Boha? Anebo naopak svým laxním přístupem nedávám do služby vše, co je třeba?

– Toužím po tom, aby se mě Boží slovo dotýkalo, aby do mě pronikalo, aby mě vedlo a vyučovalo?

– Přizvěme k četbě Ducha Svatého a prosme, ať nám otevře uši a mysl a pomáhá zdokonalovat naše dovednosti, aby stály ve službě Božímu slovu.

Práce s tělem

– Hlas a artikulace je záležitostí celého těla, nejen mluvidel. Lidské tělo tu funguje jako hudební nástroj. – Základem je vědomá práce s dechem: aktivní výdech, který umožňuje přirozený nádech bez křeče, a vzpřímený postoj těla.

– Vědomý výdech za pomoci břišních svalů napomáhá zbavit se křeče, obnovuje funkci svalů, otevírá prostor myšlení. Aktivuje správné svalové napětí potřebné ke vzpřímenému postoji, pevnému a pružnému, a napomáhá otevřené mysli.

– Aktivní výdech a nádech můžeme objevovat a aktivovat kdekoli v průběhu dne. Stejně tak vzpřímený postoj (vzpřímenou páteř lze zkoumat i vsedě). – Za pomoci mluvidel (čelist, jazyk a rty) pak dáváme přesnou podobu významu každého slova – dbáme na artikulaci a správnou výslovnost.

Kultura řeči

– Základem je poznat správnou výslovnost českého jazyka (viz např. sekce „Materiály ke stažení“ na webu www.kulturaslova.cz).

– Svou vnímavost pro kulturu řeči můžeme zvyšovat třeba poslechem vhodných rozhlasových pořadů nebo audioknih.

– Je třeba každému slovu dát potřebný prostor, ne každé slovo je ale stejně důležité.

– Vnímejme pevnost a pružnost souhlásek, kvalitu a délku samohlásek.

– Zachování přízvuku na první slabice, vyslovení celého slova a jeho dotažení, pozornost vůči ohraničení slov a slovních spojení – to vše dává mluvenému slovu srozumitelnost, pružnost a lehkost.

Příprava nad textem

– Nejprve se vnitřně zastavím, zpomalím a zklidním svůj dech a poprosím Ducha Svatého, aby mě vedl. – Potom se zaměřím na daný text. Kdo má potřebu si ho celý proběhnout očima a v duchu, ať tak učiní. – To nejdůležitější je procházet text slovo za slovem, myšlenku po myšlence, hledat logické významové celky, učit se vhodným, přiměřeným pauzám – to vše nejlépe při čtení nahlas.

V liturgickém prostoru

– Je potřeba předčítat v takovém tempu, aby všichni mohli naslouchat a rozumět. Musíme počítat se všemi věkovými kategoriemi posluchačů.

– Mám k dispozici mikrofon, nebo musím prostor obsáhnout jen svým hlasem?

– Lektor by měl být už od začátku bohoslužby přítomen vpředu a na té straně kostela, kde je ambon, příliš dlouhé přecházení může rušit.

– Při čtení udržujme komunikaci s posluchači občasným zvednutím zraku.

– Dbejme i na vkusné oblečení.