Každá situace, při které je třeba poskytnout první pomoc dítěti (a nejčastěji tomu vlastnímu), je doprovázena stresem. To je přirozená reakce našeho těla na nečekanou zátěž a je nezbytné s nástupem stresu v takové chvíli počítat. Pokuste se ovšem nenechat si zmíněnými emocemi svázat ruce! Nejen že pak nebudete schopni adekvátně reagovat, ale navíc přenesete svou nejistotu i na zachraňovanou ratolest, která krizovou situací projde dozajista mnohem snáze, pokud bude ze zachránce vyzařovat sebevědomí, klid a rozhodnost.

Být připraven!

Člověk by to možná nečekal, ale i na krizové a nepředvídatelné situace se dá připravit. V pár bodech zde zmíníme jak:

1. Vzdělávat se

Ve chvílích volna je dobré si v klidu zjišťovat, jaké nemoci a úrazy u dětí mohou nastat, jak se projevují a jak je řešit. Rozhodně není od věci absolvovat kvalitní kurz první pomoci. Nabídka je velice pestrá. Některé organizace nabízejí dokonce kurzy orientované na závažné stavy u dětí.

2. Najít a zapsat si důležitá telefonní čísla

Pochopitelně mohou nastat situace, které doma nejsme schopni vyřešit. Pokud si nejsme jisti, zda k pediatrovi či na pohotovost jet, je ideální tam předem zavolat a poradit se. Hledáním čísla až ve chvíli, kdy ho potřebujete, ztrácíte čas. Doporučuji si tedy čísla na dětskou či zubní pohotovost najít a uložit do telefonu. Zároveň je dobré si tyto informace předem zjistit i v místě, kam jedete na dovolenou.

3. Vybavit domácí lékárničku

Každý rodič by měl mít doma optimálně vybavenou lékárnu, a to i medikací pro děti. Pro inspiraci přikládáme výčet věcí, které by mohla domácí lékárnička obsahovat: volně dostupné léky proti bolesti (tzv. analgetika), léky (sirupy, čípky či tablety) proti horečce (tzv. antipyretika), léky proti kašli (tzv. antitusika a expektorancia), volně dostupné léky proti alergii, živočišné uhlí, teploměr, dezinfekci, pinzetu, polštářkovou náplast, sterilní gázové čtverce, obinadla různých velikostí a trojcípý šátek.

Kdy hledat pomoc?

Obecně platí, že pokud člověk vyčerpal možnosti domácího ošetření, je na čase vyhledat lékaře. Například při horečce nejdřív zkoušíme podávat léky podle doporučeného dávkování nebo zkoušíme zábaly končetin. Pokud horečka neustupuje několikátý den, jdeme k lékaři. Pokud situace nevypadá dramaticky, je samozřejmě ideální jet k pediatrovi v jeho ordinační hodiny. Když dítě trpí a máte strach, jak tuhle situaci zvládne do ordinačních hodin, zvažte návštěvu lékařské pohotovostní služby. Při nejistotě se nebojte na pohotovost zavolat a o vhodném postupu se poradit.

Obdobná je situace při úrazu. Ty drobné zvládnete vyřešit doma s pomocí vybavení z lékárničky, popřípadě v ordinaci praktického lékaře. S těmi závažnějšími nám pomohou v nemocnici. Mezi varovné příznaky, které napoví, že je ošetření v nemocnici na místě, patří: porucha vědomí, výrazná neustupující bolestivost, otok, deformace v místě úrazu, porucha hybnosti, zvracení (při úrazu hlavy) či krvácení, které nevyřešíme náplastí atp.

Pochopitelně mohou nastat i situace, kdy není v našich silách se k lékaři dostat po vlastní ose či hrozí významné riziko z prodlení. Tehdy neváháme a kontaktujeme zdravotnickou záchrannou službu (ZZS, tel. 155). Nemějte obavu tísňovou linku vytočit, i když si nejste jisti. Operátoři vaši situaci zhodnotí, a pokud nebude nutné za vámi vyslat sanitku, alespoň vám poradí, jak v neznámé situaci postupovat. ZZS bychom měli volat zejména v těchto případech: masivní krvácení (krev z rány proudem vytéká či přímo vystřikuje), bezvědomí, úraz elektrickým proudem, závažná alergická reakce (spojená s celkovými příznaky, jako je dušnost či celotělový otok), vysokoenergetická poranění (pád z velké výšky, náraz ve vysoké rychlosti atp.), dušení, otravy, popáleniny.

Výše uvedené by se tedy dalo shrnout slovy: Pokud nejste schopni nemoc či úraz sami zvládnout doma, vyhledejte lékaře, a pokud to vzhledem k situaci není možné, zavolejte zdravotnickou záchrannou službu.

Přejeme vám, abyste informace uvedené v tomto článku nikdy nepotřebovali a uložili si je do paměti jen takříkajíc „pro jistotu“.