V čem se během posledních let změnily sociální služby?

Zvýšila se jejich úroveň. Podařilo se vybudovat síť metodické podpory našich pracovníků a celoplošně se rozvinula odborná kolegia. Zlepšila se výměna informací, vznikla také stážová pracoviště. Vše ale musíme nastavit tak, aby to bylo dlouhodobě udržitelné. Zapracovaní a odborně instruovaní pracovníci často z Charity odchází za vidinou vyššího platu jinam.

Jak si tedy udržet v organizaci spokojené zaměstnance?

Mnozí nadřízení se snaží motivovat zaměstnance vstřícnou prorodinnou politikou, pružnou pracovní dobou, částečnými úvazky a vytvářením přátelského pracovního kolektivu. Pokud ale někde finanční odměna za dobře vykonanou práci v neziskovém sektoru pokulhává, je to z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Stává se tak, že jdou pracovat jinam za vyšší mzdu. Odchod odborníků je veliká bolest. Mrzí mne, když lidé nemohou zůstat. Ale rozumím jim. Práce se dá dělat srdcem, ale nejde to do nekonečna. Zaměstnanec potřebuje zaplatit důstojné bydlení a třeba dovolenou i pro děti. Mělo by se o tom více mluvit, málokdy totiž ve veřejné debatě slyším, že se musí přidat pracovníkům v sociálním sektoru.

Co se s tím dá dělat?

Spousta služeb je hrazena z Evropských sociálních fondů a my bychom potřebovali celý sektor převést do klasického financování dotačního rozpočtového státu a krajů. Žádná vláda zatím nedokázala prosadit změny financování sociálních služeb a tím dát do této oblasti jistotu a vyvážit podmínky pro poskytovatele z řad neziskovek s příspěvkovými organizacemi státu. To se odráží na odměně pracovníků, kteří mají za stejnou práci v neziskovém sektoru nižší příjmy, než když pracují ve státním.

Jak budou vypadat sociální služby za 10 nebo 20 let?

Stroje lidi nenahradí, ale naše služby mohou dobře doplňovat. Pomohou nám například udržet naše klienty v domácím prostředí. Díky dokonalejší technice a robotům se jednou zvládne spousta věcí na dálku. Avataři však živé lidi nenahradí. Člověk je společenský tvor a potřebuje zažívat lidskou empatii a cit, které k sobě vzájemně chováme.

Co je pro nás nyní nejpalčivějším úkolem?

Mám obavy, že do sociálního systému u nás vstupuje byznys velkých firem, jež se snaží zvyšovat náklady na péči, mnohdy i mimo rámec zákona o sociálních službách. Naším úkolem je udělat všechno proto, aby se tak nestalo a nabídka charitních služeb pro klienty zůstala a oni si mohli vybrat z více možností, třeba také nás Charitu. Musíme proto držet krok, protože kdo se nesnaží jít kupředu, stagnuje.