Jan Horák v režii Zuzany Horákové a dramaturgii dominikána Filipa Boháče se představuje jako Job, ale jak je pro toto vyprávěcí divadlo charakteristické, zvládne před diváky přivést i několik dalších postav. Vzpomeňme si, kolik jich ve dva a půl tisíce let starém textu vystupuje. Vzpomínejme aktivně, protože během hodinového představení, pojatého tak, aby si je užily a procítily je i „starší a zlomyslné“ děti (jak zve anotace), budeme vyzváni zapojit se do hry a osobně se na ní podílet. Tedy nejen přihlížet Bohu i ďáblu ztvárněným loutkami, ale možná i prázdně klapat klapačkou za Jobovy povrchní přátele nebo skandovat floskulovitý doprovod Jobově bolestné písni. Ta je jako jediná část textu přejatá, a to z díla Františka Hrubína.

V představení – které Horákovi premiérově uvedli v rámci probíhajícího ekologického festivalu Take Care – se tedy mluví, skanduje i zpívá (a to Jan Horák mimochodem dovede moc pěkně, ačkoliv jsme ho v jeho starších představeních od Františka blázna přes evangelijní Rybáře po demlovské Zapomenuté světlo jako zpěváka ještě nepotkali). Jobův prosperující byznys na začátku příběhu – jeho skvělý úspěšný svět, kde ke svému plnému uspokojení odvádí „good job“ (vynikající práci) – se odehrává mezi dětskými kostkami ze stavebnice, které se později symbolicky hroutí a spolu s dalšími rekvizitami se změní v osudové smetiště.

Pozvání hledat vlastní odpovědi

„Jestli ty jsi úspěšný byznysmen, tak já jsem židovský král,“ představí se tu trpícímu Jobovi Bůh v jednom z typických „horákovských“ vtípků, na které je tato inscenace zvlášť bohatá. A pak už se rozproudí onen známý rozhovor, který známe z Bible a který nejspíš už s Hospodinem vedl v soukromí svého svědomí nejeden z nás: Proč tohle všechno? Za co? Odkud přichází zlo? Má vůbec nějaký smysl? A jaký tedy?

Good Job nabízí jeden z možných pohledů, když Joba ukazuje jako samolibého člověka, který je až po své životní lekci schopen místo na vrcholu žebříčku přepustit Hospodinu. Další odpovědi může hledat divák už sám, a to i za pomoci pracovního listu, který obdrží namísto tištěného programu. Zvláště děti v něm nalistují i nabídku reakcí, které je lépe nabídnout trpícímu kamarádovi místo prázdných frází. A navrch dostanou tužku a šablonu dinosaurů. Proč? Protože ten, který stvořil a nechal vyhynout i něco takového jako dinosaury, je nutně daleko mocnější a velkolepější než všechny lidské představy a plány.

Horák – Horáková – Boháč: Good Job.

Na repertoáru od 9. 9. 2024, program a objednání představení na www.jan-horak.cz