Čím potom Smetanova hudba tolik oslovuje? Dobře to vyjadřuje odstavec Kosatíkovy knihy, věnovaný úmrtí milované čtyřleté prvorozené dcery Bedřišky a následnému vzniku Klavírního tria g moll: „Poprvé se stalo, že prostřednictvím tria skladatel sdělil osobní bolest. Místy tak nevýslovnou, že ji hudba v některých pasážích jakoby ani nemůže unést. Jediný únikový výraz této bolesti zde nakonec zaznívá v podobě osamělého klavíru, který jako by se snažil naposledy zachytit drobné dětské srdce, dokud je ještě živé a bije.“
Snad se nemýlíme, že i vyjádření nesmírné bolesti je dar – dar shůry…
