Kolegovi Honzu Paulasovi jsem slíbil, že do příštího Cyrilo-metodějského kalendáře přichystám profil k pětašedesátinám Bona, frontmana irské rockové skupiny U2. Myslel jsem, že to bude hračka, která zabere maximálně dva týdny, ale nakonec musel čekat skoro tři měsíce! Ovšem kvůli tomu (a taky že byla zrovna v Luxoru akce) jsem se alespoň odhodlal koupit Bonovu autobiografickou knihu Surrender: 40 písní, jeden příběh (Pangea 2023). Obdivuji umělce, pro které není jejich tvorba jen produktem či cestou ke slávě a úspěchu, ale kteří tvoří v nějakém kontextu a s nějakým cílem. Proto si užívám i…