Bonaventura Týnovská OSF, Liberec Řeholní způsob života mne fascinoval, ale nedokázala jsem si představit, že bych žila v klášteře. Zlom nastal, když jsem ve druháku na vysoké škole odjela na týden jako dobrovolnice do uprchlického tábora na chorvatskosrbských hranicích. Tehdy jsem vedla dlouhé debaty se zpovědníkem, který tam také byl. Kladla jsem si otázku: „Bože, co mám dělat se svým životem?“ Studovala jsem psychologii a to mě moc bavilo, ale zároveň jsem čím dál víc tíhla k františkánské spiritualitě, kterou jsem znala. Zpovědník mne povzbudil, abych navštívila libereckou komunitu…