Zhruba před čtvrt stoletím mi přišla poprvé do ruky kniha filozofa Milana Machovce Ježíš pro moderního člověka. Studovala jsem právě na pražské Filozofické fakultě a nezapomenutelný profesor Machovec měl za úkol zkoušet prváky z povinného základu. Jeho „Ježíše“ jsem se rozhodla otevřít, protože jsme si u oné zkoušky tak hezky popovídali o svatém Václavu, kterého pan profesor upřímně ctil. Byl to tehdy rozhovor nesamozřejmý a jiskřivý, jak už se od pronikavě myslícího muže, rozkročeného mezi katolictvím, gregoriánským chorálem a varhanickou službou na jedné straně a marxismem na straně druhé,…