Příprava aktuálního vydání nebyla jednoduchá. Tématem jsou totiž centra mládeže, což je sice samo o sobě radostné a povzbudivé psaní a snad i čtení, ale nutně si při něm člověk uvědomí rychlost plynutí času. Například jeden z respondentů na mé přiznání, že „už mezi mládež nějakou dobu nepatřím“, odvětil: „No, já jsem si také říkal.“ Když si ale odmyslíte tuto tíseň ze stárnutí, kterou zrovna prožívám (já vím, je to pro vás asi úsměvné), najdete na dvoustraně řadu svědectví o živých společenstvích v centrech, která fungují už tři…