Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Perspektivy|Kultura|Po stopách vězňů gulagu

Po stopách vězňů gulagu

8. 8. 2023

Tisk

Sovětské gulagy se staly místem utrpení milionů lidí. Kromě Rusů, Ukrajinců, Poláků nebo Maďarů byly mezi nimi i tisíce Čechů, o kterých se u nás dosud vědělo jen málo. Nyní se lze nejen za jejich osudy vypravit díky projektu Gulag XR.

image:Image Po stopách vězňů gulagu
Dobová fotografie zachycuje vězně na stavbě Mrtvé trati. Snímek Magdaléna Hájková

Mladý badatel Štěpán se jednoho dne vydává studenou Sibiří na Mrtvou trať – nedostavěnou transsibiřskou magistrálu, sen diktátora Stalina, kde otročily tisíce vězňů gulagu – represivního systému sovětské moci, který zahrnoval několik tisíc pracovních a koncentračních táborů. Krok za krokem Štěpán odkrývá kruté osudy vězňů, objevuje opuštěné lágry a díky nálezům, archivním záznamům a hlasům pamětníků vyvádí na světlo příběhy, které chtěl sovětský režim umlčet.

Tak by se dal shrnout děj komiksu, který tvoří jednu ze základních linií Gulagu XR – výukového programu, který si přeje studenty (ale nakonec i kteréhokoli jiného zájemce) vtáhnout do nedávné historie a nechat je, aby si na ni „sáhli“. Projekt českého sdružení Gulag.cz ve spolupráci se vzdělávací společností Scio, německým Memorialem, polským Kolegiem východní Evropy a slovenskou pobočkou organizace Post Bellum zúročuje roky badatelské práce přímo na Sibiři a v ruských archivech, rozhovory s pamětníky a v neposlední řadě možnosti moderních technologií. Za pomoci mobilní aplikace lze papírovým komiksem projít do trojrozměrného světa desítky let starých hlasů, předmětů a budov a své zážitky z rozšířené reality pak konfrontovat s vyprávěními přeživších a jejich potomků zachycenými ve videích na webu gulagxr.eu.

Historie, která ještě neskončila

„Gulag není jen dávná historie někde na Sibiři, která se nás netýká,“ vysvětluje pro KT vedoucí projektu Gulag XR Petra Černoušková a upozorňuje: „V gulagu trpěli také Češi. Odhaduje se až 20 tisíc perzekuovaných a nejméně 1350 jich bylo popraveno.“ V českých učebnicích dějepisu se přitom o těchto skutečnostech najde nanejvýš zmínka. „Chtěli jsme proto nabídnout něco, co by tuto část naší historie více přiblížilo a co by učitelé mohli použít ve výuce,“ dodává Černoušková. Na webových stránkách postupně přibývají materiály, které budou od září kompletně připravené ke stažení zdarma. Kromě pamětnických videí, komiksu k vytištění a mobilní aplikace to bude i metodika, jak s podklady pracovat.

Vraťme se k hrdinovi Štěpánovi. Komiksový příběh o jeho putování po Mrtvé trati nakreslil oblíbený autor Jakub Dušek, známý například čtenářům populárního „Ábíčka“. „Štěpánův příběh je založený na skutečných expedicích, které na Sibiř podnikl zakladatel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Ten během patnácti cest se svými spolupracovníky objevil mnoho opuštěných táborů, zdokumentoval je a vytvořil jejich 3D modely a našli také mnoho zachovaných předmětů,“ popisuje Magdaléna Hájková z projektového týmu. „V našem projektu si nic nevymýšlíme, všechno je založeno na konkrétních objevech, zjištěních a nálezech a skutečné jsou také příběhy, které vyprávějí pamětníci,“ doplňuje Hájková. Studenti s komiksovým Štěpánem projdou vždy kus cesty a pak se za ním přenesou pomocí rozšířené reality a pomohou mu doplnit badatelský deník. Ten obsahuje další tipy a otázky, které vedou k samostatnému přemýšlení a dotváření historického obrazu. K čemu asi sloužil předmět nalezený v rozvalinách vězeňského baráku? Jak najít pamětníka a jak s ním navázat rozhovor? Kdo byli Adolf Kučera nebo Karel Šilhavý a k čemu se při popravách používalo mýdlo?

„Do komiksu jsme poschovávali také drobné narážky, které nabízejí, kde hledat širší poučení. Štěpán má třeba v ruce knihu přeživšího gulagu Varlama Šalamova Kolymské povídky, jinde se zmiňuje publikace Gulag: historie americké novinářky Anne Applebaumové,“ podotýká Magdalena Hájková. Dodejme, že se český čtenář snad jednou dočká překladu pamětí dalšího významného vězně gulagu, ukrajinského kardinála řeckokatolické církve Josipa Slipého, který strávil osmnáct let v lágru v Ozerlagu a byl propuštěn až na zásah sv. Jana XXIII. v roce 1963.

V komiksu nechybí ani přímé odkazy na internetové zdroje, včetně virtuálního muzea gulagu Gulag.online, kde zájemci najdou interaktivní mapu gulagů, plné verze pamětnických příběhů, historické fotografie, nálezy a dobové dokumenty i snímky a 3D modely lágrů, kterými se lze „projít“.

Sdílený osud

Ačkoli české uživatele možná přednostně přitáhnou osudy Čechů, přínosem Gulagu XR je i jeho mezinárodní přesah. Stalinistické perzekuce se týkaly mnoha národů, a tak tým zahrnul ve spolupráci se svými zahraničními partnery také příběhy Rusů, Slováků, Němců a Poláků. „Snažili jsme se obsáhnout nejen různé národnosti, ale ukázat také to, že v gulagu uvízli muži i ženy, a dokonce i děti, které se tu někdy narodily: slovenský příběh například vypráví pán, který se narodil uvězněné mamince a nikdy se nedozvěděl, kdo byl jeho otec. Jeden ze dvou ruských příběhů zase představuje osud Alexandra Snovského, muže, který pracoval přímo na Mrtvé trati a kterého se Štěpánu Černouškovi podařilo vypátrat a ještě s ním natočit jeho vzpomínky, než pan Snovský zemřel,“ líčí Petra Černoušková. Také záminky, pod kterými byli lidé do lágrů zavíráni, se různily. „U Čechů to často bylo obvinění ze špionáže nebo kontrarevoluční činnosti. Proti Němcům se zase mnohdy zasahovalo čistě pro jejich národnost. Máme zaznamenaný i případ, kdy sousedka udala souseda jen proto, aby tím získala lepší byt,“ dodává Petra Černoušková. A také podoby pronásledování se obměňují od „pouhého“ vysídlení nebo věznění po popravu.

„Abychom učitele inspirovali, jak s našimi materiály pracovat, připravili jsme od září několik workshopů v různých regionech republiky. Už nyní se lze na ně hlásit,“ zve Magdaléna Hájková. Termíny a možnosti přihlášení jsou na webových stránkách projektu.

Gulag XR. Vzdělávací program s rozšířenou realitou pro školy, dostupný na gulagxr.eu od září 2023.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou