Jsem v podstatě šťastný

Výtvarník, grafik a kreslíř, s jehož obrázky se čtenáři KT pravidelně setkávají u komentářů na straně 8, a dlouholetý trvalý jáhen JAN HRUBÝ v polovině června přijal kněžské svěcení. V osmasedmdesáti letech. Jak se mu daří spojovat umění s duchovním povoláním? A co by na svěcení řekla jeho žena?

Na počátku vaší duchovní cesty bylo umění. Je to tak? Ano, původně to byla otcova knihovna, kde měl reprodukci Zmrtvýchvstání Mistra třeboňského. Nadchli mě Dostojevského Bratři Karamazovi, zejména kapitola Velký inkvizitor. Také mě ovlivnila interpretace básní Jiřího Wolkera, jak jsem je četl v úvahách kardinála Tomáše Špidlíka. Největší vliv na mě ale měl Hugo Ball, protože jsem obdivoval dadaismus. Jeho zakladatel Ball totiž později konvertoval ke katolictví, což mě inspirovalo. Ale cesta ke katolické církvi byla delší. Byl jsem sice pokřtěný, ale do osmnácti mi víra nic moc…

Zbývá 94 % článku

Zaujal vás článek?

Katolický týdeník můžete číst celý v elektronické podobě.

Vyzkoušejte si jej na 3 týdny ZDARMA! Registrujte se

Využijte výhodné předplatné! Koupit předplatné

Kromě toho získáte:

Informace o novinkách KNA
Akční nabídky z e-shopu Církev.cz
Přehled o Vašich objednávkách z e-shopu

Zpět na úvodní stranu