Ježíš působí mocné činy, uzdravuje, vyhání zlé duchy, navrací lidi do společnosti, křísí mrtvé, sytí hladové… Avšak ani Ježíš nedokázal v rámci své pozemské existence uzdravit, zachránit, očistit, nasytit všechny, kdo by to byli potřebovali. Jeho činnost i jeho kázání byly především znameními Boží moci a lásky, neodkazovaly primárně k němu samotnému jako konkrétní historické osobě, ale k Bohu a jeho touze po člověku a jeho přátelství. Svědectví neutuchajícího Božího zájmu Ježíš jako Boží Syn je prostředníkem této Otcovy touhy po lidské blízkosti. Snaží se lidem své doby a na prvním místě…