Ještě před nástupem komunismu stihl vystudovat v Římě a přijmout kněžské svěcení, učit na teologické fakultě však mohl jen krátce po roce 1968 a pak až po pádu režimu. A podobně mu soudruzi bránili i v duchovní službě, když z něj nejdřív udělali pétépáka, pak bez státního souhlasu k duchovní službě dělníka a za normalizace i vězně. „Jako by ale všechny rány osudu jen hlouběji upevňovaly jeho odhodlání využít každou skulinu k práci pro Boha, pro církev, pro spásu duší,“ vzpomíná ve své knize Kněžské osobnosti bývalý olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Jméno kněze, který zemřel roku 2008, stále…