Začátky běžeckých maratonů jsou si podobné. Stojíte s ostatními běžci a běžkyněmi v koridoru, zpředu od startovní brány je slyšet moderátorské hecování k výkonu. Odhadujete, jak kdo rychle vyběhne. Představujete si ty tři hodiny a něco, co je na konci nutně bolavé. Kroutíte se a protahujete, podupáváte, někdo si povyskočí. Na poslední chvíli to má smysl leda pro uklidnění, teď už nic nedoženete. Kontrolujete nadvakrát zavázané tkaničky, taky energetické gely, tekutou stravu, kterou tělu dodáte každých deset kilometrů. Kamarádi nebo partneři a partnerky ještě před startem naposledy…