Už je to víc než patnáct let, co v průběhu čtyřiadvaceti hodin zemřeli dva moji sourozenci, bratr a sestra, dvojčata. Mnoho lidí se tenkrát modlilo za jejich uzdravení. Ale Bůh neudělal zázrak. Neuzdravil je. Ani je po smrti nevzkřísil k životu. Přesto jsme v tom tajemném souběhu událostí vnímali něco mimořádného: na okamžik se před námi otevřela ona hlubina života, kterou si běžně neuvědomujeme. V té hlubině se setkává svět lidský se světem Božím, svět pozemský se světem nebeským, svět materiální se světem duchovním. A my jsme tenkrát cítili potřebu ten okamžik zachytit, uchovat jej jako…