V hospici pracuji od jeho otevření. Na otázku, jak dlouho, s oblibou odpovídám, že jsem již inventář. Při každoroční inventuře mě najdou zase na stejném místě, na stejné pozici ošetřovatelky. Už na základce jsem měla touhu pracovat ve zdravotnictví, snad k tomu přispěla skutečnost, že se moje maminka starala o babičku s roztroušenou sklerózou, byla s ní doma a my jsme i díky tomu měli krásné dětství. Přijetím do první hospicové party u mě došlo k nasměrování mé další životní dráhy. Pláč i smích Práce mě naplňuje, těší, nezklamala mé očekávání a nenaplnila mé obavy, je pestrá, veselá i…