I můj příběh se vztahuje k okamžiku, kdy jsem mohla nahlédnout za oponu věčnosti. V té době jsem pracovala jako pečovatelka v rámci terénní odlehčovací služby Hospice sv. Alžběty. Mezi pacienty, za kterými jsem pravidelně dojížděla, abych rodině odlehčila v péči, byla i paní Kristýna, útlá, zesláblá žena, jejíž zdravotní stav se postupně zhoršoval. V den, kdy jsem k ní přijela, byl u ní manžel. Poté, co jsem dokončila obvyklé úkony, seděli jsme ještě chvíli u jejího lůžka. Kristýnin nepřítomný pohled směřoval někam do dálky. Najednou začala těžce oddychovat. Manžel…