Josef Prokeš, kněz, skaut a horolezec Je pravda, že obojí mi hrozí. Když se někdy najednou sejde několik obřadů, jako jsou svatby, křty nebo pohřby v jeden den, k tomu se přidají různé přípravy, katecheze nebo přednášky, v neděli navíc pravidelné bohoslužby, jsem někdy večer tak přesycen, že už nic „duchovního“ nechci ani vidět. Řešením pak ale není ani pravý opak, tedy hladovění. To cítím, když více mluvím o Bohu než s ním. Péčí a záchranou je mi pak tichá kontemplativní modlitba. O tu se snažím pravidelně každý den a alespoň jednou měsíčně pak vyrážím do přírody, abych se nejen prošel,…