Přihlásit se
V digitální verzi
![Katolický týdeník]()
Jaroslav Šubrt
Moje články v Katolickém týdeníku
Od redakčního kávovaru
Doma
vydání 01/2025 
S jistou „bázní a chvěním“ usedám, abych tu krátce upozornil na čerstvě vydanou knížku Josefa Kroutvora s titulem Přeháňky. Malé prózy: 1967–2025, črty špačkem a krátké příběhy (Malvern 2025). Útlý svazek se přesně vejde do kapsy saka. Esejistu, básníka a historika umění Josefa Kroutvora znají čtenáři KT hlavně z jeho příspěvků na stránkách Cyrilometodějského kalendáře. Můj respekt před tímto autorem je dán především šíří a hloubkou jeho odborné erudice coby historika umění, stejně jako obdivem k…
Proč mladší syn odešel?
Téma
vydání 47/2025
V jednom ze čtenářských ohlasů na téma Když ve farnosti chybí kněz (KT 34/2025) se objevil návrh, abychom se někdy věnovali také tématu Když (nebo spíš Proč?) ve farnosti chybí věřící. A tak jsme se do toho pustili…. Všichni známe ten příběh. Všichni jsme ho někdy četli nebo slyšeli. Vypráví o otci, nejspíš bohatém hospodáři, a jeho dvou synech. Starší tak trochu zatrpklý, ale svědomitý pracant, stojící oběma nohama na zemi, zatímco ten mladší, spíš lehkomyslný mladík s bujnou fantazií,…
Důležité je pokorně naslouchat
Téma
vydání 47/2025
Proč někteří lidé opouštějí církev? Jaký vhodný způsob při komunikaci s nimi volit, aby se necítili vyloučeni? A konečně jak pracovat s vlastními pocity „únavy z víry“? Na to se ptáme PAVLA MORAVCE, kněze, psychologa a vysokoškolského pedagoga. Co vás napadne jako první, když potkáte někoho, kdo vám řekne, že je unaven situací v církvi, všemi těmi skandály a přešlapy, a že by tedy nejradši „přerušil spojení“ nebo rovnou odešel?
První reakcí bývá, že toho člověka úplně…
Jak si pamatujete kardinála Duku?
Publicistika
vydání 46/2025
Zeptali jsme se těch, kteří znali pana kardinála v různých obdobích jeho života: S čím máte Dominika Duku neodmyslitelně spojeného a které setkání se vám vepsalo do paměti? Jan Graubner, arcibiskup pražský Pana kardinála jsem znal dlouho, ale teprve v posledních letech jsem ho viděl téměř denně při obyčejných věcech. Nejvíce se mi vryla do paměti jeho ohromná sečtělost, úžasná paměť a schopnost dávat věci do souvislostí. V diskusích ho sice bylo někdy náročné sledovat, protože…
Od redakčního kávovaru
Doma
vydání 40/2025
Už dlouho žiju na pražském Jižním Městě. Zlí jazykové o něm vždy říkali, že to není město, jak má být, ale „mamutí noclehárna“. A nejspíš měli pravdu. Vždyť za prací, do kaváren, na výstavy, koncerty či do divadel jeho obyvatelé většinou jezdili do centra Prahy. A právě co se týče kultury, až na pár čestných výjimek se toho na Jižním Městě po celá dlouhá léta moc nedělo. Nyní se zdá, že se začalo blýskat na lepší časy. Do prostorů bývalého multikina Galaxie (prvního multikina v Praze, ale před…
Přesvědčivá síla básnického slova
Téma
vydání 35/2025
Už několik let jsme v sousedním Polsku svědky neobvyklého jevu: téměř v každé generaci se od poloviny minulého století až do dnešních dnů objevuje určitý počet kněží, kteří se trvale věnují básnické tvorbě. Takový byl i případ Karola Wojtyły, někdejšího papeže Jana Pavla II. , který poslední básnickou sbírku vydal, jak známo, na sklonku svého života.
Někdo by si možná řekl, že by v tom byl čert, aby se mezi takovým množstvím kněží, jaké Polsko vždy mělo a dosud i navzdory určitému…
Editorial
Z domova
vydání 34/2025
Čas dovolených mnohé z nás zavál do různých míst. A stal se příležitostí poznat, jak a čím tam žije farní společenství. Možná jste narazili na farnost, kam kněz dorazí maximálně jednou týdně odsloužit mši svatou. Kněží je zkrátka málo a ubývá jich. Má-li však taková farnost nějak dýchat a žít (a ony jistě jsou), je to především na nás, místních lidech neboli laicích. Někdy se říká, že laici jsou něco jako obr, který se ještě neprobral ze spánku. Pokud tedy probuzení ještě opravdu nepřišlo, určitě…
Kdy se klesající křivka zastaví?
Téma
vydání 34/2025
Psát o úbytku kněží uprostřed léta, kdy se na stránkách KT snažíme v čase dovolených přinášet spíš témata méně náročná, zřejmě není úplně to pravé. Je to téma mimořádně ožehavé a komplikované. Nelze před ním ale utéct. Už od dob posledního koncilu nás totiž církev vybízí, abychom bedlivě zkoumali „znamení času“. Vzpomínám, jak blahé paměti kardinál František Tomášek, arcibiskup pražský, skoro vždycky při pohřební mši za nějakého kněze během promluvy pateticky zvolal: „Kdo na jeho…
